Článek
Vjezd na území národního parku je už více než třicet let omezen zákonem o ochraně přírody a krajiny. „Je to desátá kamera z námi provozovaného kamerového telematického systému,“ uvedl mluvčí parku Radek Drahný. Připomněl současně, že takto vybrané pokuty nejsou příjmem správy parku, ale z poloviny jdou Státnímu fondu životního prostředí. Druhá půlka náleží obci, na jejímž katastru byl přestupek spáchán.
Po zavedení systému v roce 2023 evidovali v některých lokalitách přes 80 procent neznámých průjezdů. „Samozřejmě ne vždy šlo o nelegální jízdy. Jen se lidé například nezapsali do systému. Po intenzivní komunikaci a jednání zejména s místními samosprávami a podnikateli, tento údaj poklesl průměrně na 23 procent,“ dodal Drahný.
V pořadí desátá kamera je umístěna na významnou křižovatku cest. „Z jedné strany máme klidové území s tokaništěm tetřívka. Žije tu deset procent populace všech krkonošských tetřívků. Cesta byla dříve využívána jako přirozená zkratka z Dolního Dvoru, Rudolfova, Černého Dolu směrem na Pec pod Sněžkou. Lidé si tu dělali autoturistiku, což je v národním parku nepřijatelné,“ pokračoval Drahný.
Lidé si zvykají
„Po počátečních komplikacích to začínáme vstřebávat. Stále se trochu obáváme, až uděláme chybu. Třeba do systému vložíme špatnou registrační značku auta,“ uvedl novinářům Michal Kreipl z nedaleké Lesní boudy. Provozovatelé ubytovacích kapacit v parku totiž musí registrační značku vozu hosta a dále například data příjezdu i odjezdu vkládat do systému.
„Je to trochu administrativa. Navíc někteří kolegové, kteří ubytovávají třeba na booking, nemají časové omezení rezervace. Pokud se někdo objedná na poslední chvíli a ubytovatel zrovna není u počítače, může nastat problém,“ připustil Kreipl. Současně ale vidí pozitivum, že se v těchto místech skutečně snížil počet vozidel.
„Většinou to byla známá, opakující se vozidla místních, kteří to tu využívali jako zkratku,“ poznamenal Kreipl. S tím souhlasí i místostarosta Černého Dolu Petr Čermák (bezp.).
„Určitá regulace už byla nezbytná. Paradoxně vyvolává nevoli zejména z řad místních, kteří zákaz nejčastěji porušovali,“ řekl Čermák. Podobně bylo v jejich obci potřebné regulovat parkování. Možné je dnes možné pouze na vyhrazených prostranstvích, placených i neplacených.
V kamerovém systému KRNAP je aktuálně v provozu deset kamer, zejména ve střední a východní části pohoří. V budoucnu by jich měly celý Krkonošský národní park strážit tři desítky.
Systém byl zaveden pouze v Krkonošském národním parku. Pokuty se pohybují v tisícikorunách, maximálně v desítkách tisíc korun. „Není to opatření zaměřené proti návštěvníkům ani místním, kteří pravidla dodržují, ale k vymáhání pravidel a snížení tlaku na přírodu,“ dodal Drahný.
