Článek
Květoslava Kořínková zemřela po krátké těžké nemoci v Liberci, oznámil to její synovec Martin Janků.
Kořínková od roku 1971 pracovala na Federálním ministerstvu pro technický a investiční rozvoj. V následujícím roce nastoupila na Federální ministerstvo dopravy a spojů. Zde využila své zkušenosti z Českých drah, kde pracovala před vstupem do politiky.
Členkou československé federální vlády se stala během revolučních událostí v prosinci 1989. Nejdříve byla jmenována ministryní, předsedkyní Výboru lidové kontroly, v rekonstruované vládě Ladislava Adamce, která ale po tlaku veřejnosti podala demisi.
Stejnou funkci dostala Kořínková nominovaná Občanským fórem i v takzvané vládě národního porozumění pod vedením Mariána Čalfy. Působila i v dalším Čalfově kabinetu po prvních svobodných volbách, v němž od července 1990 následující dva roky řídila ministerstvo kontroly.
V roce 1991 vstoupila Kořínková do Občanského hnutí, od března 1994 do tehdejší sociální demokracie (ČSSD). V letech 1994 až 2002 byla za ČSSD zastupitelkou hlavního města. V letech 1995 až 1997 byla místopředsedkyní ČSSD, v lednu 1996 se stala její odbornou mluvčí pro dopravu.
Ve zkráceném volebním období v letech 1996 až 1998 byla poslankyní. Když byl její manžel Antonín Peltrám ve vládě Miloše Zemana ministrem dopravy, jmenoval ji v roce 1998 generální inspektorkou Českých drah, což vyvolalo kritiku. Ve funkci skončila na konci roku 2000.
Kromě práce v celostátní i komunální politice se Kořínková věnovala pedagogické činnosti, publikovala v odborné literatuře a psala učebnice pro střední odborné školy.
