Článek
O úmrtí infomovala agentura ČTK, které to potvrdil mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot.
Pernes studoval v letech 1966 až 1972 český jazyk a dějepis na tehdejší Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, dnešní Masarykově univerzitě, absolvoval postgraduální studium muzeologie. V roce 2008 se stal docentem.
Nejprve pracoval v několika muzeích, například ve Slavkově u Brna, mezi lety 1990 a 1992 řídil Moravské zemské muzeum. V Ústavu pro soudobé dějiny působil od roku 1994 a 14 let vedl brněnskou pobočku. Do čela Ústavu totalitních režimů byl zvolen v roce 2010, ale po měsíci a půl byl odvolaný kvůli podezření z plagiátorství. I když se podezření nepotvrdilo, Pernes už se na ředitelské místo nevrátil.
Patřil k úspěšným popularizátorům historie, byl hostem řady televizních pořadů, působil jako odborný poradce a spolutvůrce dokumentů. Třikrát získal Cenu Egona Erwina Kische za literaturu, před pěti lety obdržel Cenu města Brna v oblasti společenských věd. Ve svých dílech kladl důraz na faktografii a zároveň čtenářskou přístupnost textu.
Mezi jeho publikace patří například „Život plný nepřátel aneb Život a smrt Františka Ferdinanda d'Este“, „Až na dno zrady. Emanuel Moravec“ či „Takoví nám vládli. Komunističtí prezidenti Československa a doba, v níž žili“.
Po revoluci v roce 1989 se také politicky angažoval, ale úspěšný byl pouze v roce 1994, kdy se jako člen ODA dostal do brněnského zastupitelstva. Později kandidoval neúspěšně do Senátu, do Evropského parlamentu či znovu do brněnského zastupitelstva.
