Článek
Na problém narazilo město, když se zabývalo sjednocením plateb za hrobová místa. Nových cen, platných od letošního září, se ale lidé nemusí bát.
„Částky budou srovnatelné, v některých případech dokonce nižší,“ popsala místostarostka. Žďár n. S. má tři hřbitovy: historický na Jamské ulici, nový v sousedství Zelené hory a urnový háj na ulici Horní.
S čím se zatím město popasovat nedokázalo, jsou prodlužující se doby tlení v některých partiích hřbitova na Jamské ulici. Zatímco minimální hranice je v řádu jedné desítky let, v některých částech hřbitova nestačí ani pětkrát tolik. Důvodem je patrně jílové podloží.
Voda a špatně provzdušněná půda zabraňují tlení
Co s tím, o tom nyní město jedná s hygieniky. Krajním řešením by mohlo být i omezení pohřbívání těl v rakvích právě v těch pasážích hřbitova, kde se na tuto potíž naráží.
Dle zákona totiž musí být nezpopelněné lidské ostatky uloženy v hrobě po tlecí dobu, která musí trvat minimálně 10 let. Konkrétní tlecí dobu stanovuje s ohledem na hydrogeologické poměry a stanovisko hygieniků správce pohřebiště.
Zásadní vliv na délku tlení má provzdušněnost půdy, do níž jsou ostatky uloženy. Přítomnost vody má pak negativní vliv na množení rozkladných bakterií a snižuje rychlost oxidace a rozkladu tkání.
„V takovémto prostředí může mrtvé tělo zůstat prakticky neporušené s minimální ztrátou tkáně až do doby jednoho roku a jeho následný rozklad je tedy výrazně zpomalen. Tlecí doba se prodlužuje na dvacet i více let, v praxi jsou známy případy nedokončení tlecích procesů ani po padesáti letech,” připomněla Česká asociace hydrogeologů v metodické informaci k zákonu o pohřebnictví.