Článek
Závěry vládní meziresortní koordinační skupiny pro boj s korupcí byl nucen zanést do své zprávy o aktualizaci vládní strategie v boji proti korupci na roky 2006 až 2011 i ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Ten si obvykle pochvaluje, jak se vládě daří s úplatkářstvím bojovat.
Jeho zprávou by se měli zabývat ministři v pondělí. Zprávu má Právo k dispozici.
A oč vlastně běží? Původní nový zákon o střetu zájmů počítal až s půlmiliónovou sankcí v případě, že politik využije svého postavení k získání určité výhody. Krátce na to ale parlament zákon změnil a politikům za zneužití svého postavení nehrozí vůbec žádná sankce. Až třicetitisícová pokuta jim hrozí pouze tehdy, pokud včas nebo vůbec neodevzdají své majetkové přiznání, anebo v něm něco zamlčí. Na takový prohřešek ovšem musí někdo poukázat a předat to příslušné přestupkové komisi.
Chybí sankce za zneužití postavení
"Zákon musí obsahovat sankce za zneužití veřejného postavení k osobnímu prospěchu, jak je obsahoval před jmenovanou novelizací,“ cituje Langer ve své zprávě závěry meziresortní komise.
Podle ní se totiž zákon omezuje pouze na odevzdávání oznámení, kde jsou politici povinni zveřejnit své vedlejší činnosti a příjmy z nich, dary, přírůstky movitého a nemovitého majetku a rovněž dluhy. Proto komise doporučuje zpřísnění zákona.
Ke změně zákona ochota není
Jenže k tomu zřejmě v parlamentu velká ochota nebude. A ani Langer nenavrhuje jeho změnu.
"Pokud má vláda pocit, že zákon je špatný, ať navrhne jeho změnu,“ řekl Právu šéf ústavně právního výboru Sněmovny Marek Benda (ODS).
Právě jeho výbor byl vždy garantem při projednávání zákona o střetu zájmů. Benda se přitom nijak netají svým názorem na platný zákon. "Je to taková povinná úlitba veřejnému mínění, že jsme více hlídaní,“ tvrdí předseda výboru. Podle něj zákon nikdy nevedl k skutečnému odhalení střetu zájmů.
"Takové informace, pokud se objeví, obvykle pochází z jiných zdrojů, než z povinných přiznání,“ poznamenal Benda. Dodává pak, že postih je přitom možný podle trestního zákona.
Divoký lobbing přispívá ke korupci
Meziresortní koordinační skupina pro boj s korupcí dospěla ještě k dalšímu závěru – vláda by měla stanovit pravidla tzv. legitimního lobbingu. Ale ani s tím zjevně Topolánkův kabinet nepočítá. Naopak. Tento úkol vláda v polovině roku 2007 zrušila.
"Propojení obchodních a politických zájmů je jedním z nejzávažnějších problémů v České republice a regulace lobbingu je jedním z efektivních nástrojů nápravy,“ tvrdí členové komise ve svých doporučeních vládě.
A přidává se také nevládní protikorupční organizace Transparency International, která vládu za nesplnění tohoto úkolu kritizuje. "Vláda dosud nesplnila svůj slib daný v programovém prohlášení vlády,“ tvrdí šéf TIC David Ondráčka.
TIC je podle něj přesvědčena, že současné netransparentní prosazování zájmů přispívá ke korupčnímu prostředí. Proto se organizace obrátila na všechny předsedy parlamentních stran i šéfy obou komor s dopisem, v němž vyzývá, aby se o regulaci lobbingu zasadili.
"Každý takový krok bude vypadat, že jsme sice něco udělali, ale výsledky mohou být negativní,“ argumentuje Benda a dodává: "Několik lobbistických firem se nechá registrovat, ale ty ostatní se dostanou do ještě většího příšeří.“
ČSSD drží svůj návrh v šuplíku
Podle šéfa soc. dem. Jiřího Paroubka má jeho strana připravený návrh zákona o lobbingu, ale vypracovat by ho měla vláda. "Držíme ho v šuplíku, protože necítíme, že bychom měli politickou podporu pro jeho prosazení,“ řekl před několika dny Právu.
Také šéf komunistů Vojtěch Filip i lidovecký předseda Jiří Čunek považují schválení pravidel lobbingu za nutné. Filip tvrdí, že by měla být zapracována právě do zákona o střetu zájmů.
Od vlády očekává řešení i místopředsedkyně zelených Kateřina Jacques, neboť neexistenci pravidel pro lobbing vnímá jako velký dluh kabinetu.