Článek
Podle novely by provozovatelé objektů kritické infrastruktury mohli požádat o vytvoření bezletové zóny v jejich okolí. Jejich zaměstnanci by se pak mohli podílet na její ochraně i bez přítomnosti policie.
V současnosti mohou proti dronu zakročit jen policisté nebo vojáci. To však podle ministerstva vnitra nestačí, protože při útoku dronu rozhodují vteřiny a na čekání na policisty není čas.
„Naše zkušenosti i zkušenosti ze zahraničí ukazují, že rychlost zásahu proti dronu je při ochraně kritické infrastruktury klíčová. Navíc roste počet incidentů, kdy takovou oblast naruší dron. Za současné bezpečnostní situace proto potřebují mít subjekty kritické infrastruktury i bezpečnostní složky účinné možnosti, jak adekvátně reagovat,“ uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar.
Může střílet, ale opatrně
Zásah bude moci provést zaměstnanec objektu kritické infrastruktury, který je k tomu řádně proškolen. Použít přitom může „takový prostředek, k jehož užití je oprávněn“, jak udává novela. V praxi to znamená, že proškolený zaměstnanec se zbrojním průkazem by například mohl dron sestřelit.
Předtím má ale povinnost upozornit pilota, že létá v zakázaném prostoru a vyzvat jej k jeho opuštění. Při samotném zásahu proti letounu pak musí dbát na to, aby neohrozil zdraví, život nebo majetek dalších lidí.
Novela také trvá na tom, že zásah musí být vždy veden jen proti dronu a ne jeho pilotovi. V případě, že k incidentu, který skončí zásahem proti dronu, dojde, musí zaměstnanci okamžitě informovat policii a Úřad pro civilní letectví. Záznamy o narušení bezletové zóny a zákroků proti jejím narušitelům budou muset firmy uchovávat pět let.
