Hlavní obsah

Zájemci o umělé oplodnění chtějí často děti na míru

Právo, Miroslav Homola

Lékaři reprodukčních klinik stojí před neřešitelným problémem. Počet neplodných žen, které potřebují cizí vajíčka, ovocyty, roste a dárkyně nestačí tuto poptávku pokrývat. Přesto se objevují zájemci, kteří mají na budoucí dítě často nerealistické požadavky.

Foto: Petr Horník, Právo

Ilustrační snímek

Článek

Příkladem může být pár, který si přál blonďaté modrooké dítě, přestože otec je to, čemu se říká italský typ. „Je jasné, že i kdybychom mu vyhověli, jeho dominantní geny vše přebijí a určitě se jim nenarodí modrooké blonďaté dítě,“ řekl vedoucí lékař brněnské kliniky Reprofit Pavel Otevřel.

„Budoucí rodiče jsou velmi nároční, a přestože si nesmí vybrat konkrétní dárkyni, mají požadavky na její vzdělání. Vzdělané ženy ale vnímají dárcovství v širším kontextu, řeší, zda darování nebude mít dopad na jejich zdraví nebo je příliš časově neomezí,“ vysvětluje doktor Otevřel.

Přestože jsou darovaná vajíčka drahocennou komoditou, neplodné páry si často kladou řadu požadavků, například na barvu očí a vlasů či právě na vzdělání dárkyně.

„Snažíme se vyhovět po stránce fyziologické, sladit krevní skupinu, zavedli jsme genetickou kompatibilitu dárce a příjemce, což povede ke snížení rizika narození dítěte se vzácně se vyskytujícími onemocněními,“ dodal lékař.

Dárkyněmi jsou většinou studentky, matky na mateřské a mladé pracující ženy. Dodnes v České republice darovalo vajíčka 15 tisíc žen. Dárkyň ale není dost.

Přísný výběr

„Logicky to vyplývá ze situace, kdy se za posledních deset let zvýšil průměrný věk žen, které k nám chodí s potížemi s početím. Přicházejí kolem 36. roku, tedy o pět let později, než tomu bylo v nedávné minulosti. Ubývá nám manévrovacího prostoru, a když se ani s naší pomocí další dva roky nedaří, musíme často přikročit k vajíčku darovanému,“ řekl Otevřel.

Dárkyně vajíček procházejí přísným sítem požadavků. Kromě věku (18 až 32 let) musí mít minimálně středoškolské vzdělání s maturitou, BMI (index tělesné hmotnosti) pod 28, nesmí být závislé na drogách, alkoholu a cigaretách a musí být psychicky zdravé.

Před zařazením do registru dárkyň je vyšetří na infekční přenosné choroby, absolvují endokrinologické a genetické testy. „Ty, které projdou, vědí, že jsou opravdu zdravé,“ ujišťuje brněnská specialistka péče o dárkyně Petra Michalčáková.

„Počet darování není přesně stanoven, v různých státech existují rozdílná doporučení. U nás doporučujeme darovat vajíčka maximálně čtyřikrát. Vzhledem k rostoucímu počtu neplodných párů a ke stárnoucí populaci nebudeme mít dárkyň nikdy dost – a to stejné se dá říci i o dárcích,“ řekla.

Finanční kompenzace

Za dárcovství ženy odměnu nedostávají, kliniky jim ale vyplácejí kompenzaci za vynaložené náklady až do výše 25 tisíc korun. Podle Petry Michalčákové nejsou peníze hlavní motivací, zásadní roli hraje ochota pomoci méně šťastným.

„Sama jsem dárkyní. O možnosti darovat jsem se dozvěděla od dvou kamarádek. Vysvětlily mi, jak celé dárcovství probíhá, a také to, že jejich odběry byly naprosto bezproblémové. Jelikož jsem se brzy stala sama dvojnásobnou maminkou, tak jsem se rozhodla pomoci k mateřství i jiné ženě. Darovala jsem třikrát, a rozhodně nelituju,“ dodala Michalčáková.

Reklama

Výběr článků

Načítám