Hlavní obsah

Z Mapy republiky už zmizela Morava, do konce měsíce zřejmě roztaje úplně

3:18
3:18

Poslechněte si tento článek

Pec pod Sněžkou

Šluknovský výběžek a Chebsko ano, ale Morava, Slovensko i Podkarpatská Ukrajina už ne. Tak v těchto dnech vypadá takzvaná Mapa republiky, která se každoročně na jaře objevuje na jižním úbočí Studniční hory v Krkonoších. Z vrcholků hor je viditelná daleko z kraje. Úterní měření zaměstnanců Krkonošského národního parku po srovnání modelů terénu ukázalo, že tu leží maximálně 3,76 metrů sněhu

Ochránci přírody zjišťovali výšku sněhu na Mapě republiky v KrkonošíchVideo: Ludmila Žlábková, Novinky

Článek

„Sněhu je tu na toto období poměrně malé množství, zhruba jeden tenisový kurt. A rychle odtává. Tak malé množství sněhu je překvapivé i vzhledem k tomu, jak byla letos zima celkem bohatá na sníh. Už počátkem března jsme tu naměřili jen 7,7 metru,“ zavzpomínal mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Dodal, že když bude vycházet ze zkušeností předchozích let, pak podle něj sníh asi zcela zmizí do konce měsíce. Například v roce 2005 se tu udržel až do 22. srpna. Naopak v roce 2018 odtál 27. až 28. května.

Foto: Ludmila Žlábková, Novinky

Měření vrstvy sněhu na Mapě republiky pomocí GPS

Mapa republiky leží ve výšce mezi 1420 až 1455 metry nad mořem. Pojmenování získala podle tvaru prvorepublikového Československa. Sníh tu zůstává ležet prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy.

Kvůli sokolům bez dronu

Množství sněhu se tu začalo měřit koncem devadesátých let. V roce 2019 použili pracovníci Správy Krkonošského národního parku při měření poprvé dron, s jehož pomocí vytvářejí digitální model sněhového pole. Letos se ale museli opět spolehnout pouze na data z GPS, neboť nedaleko má hnízdiště párek sokola stěhovavého. Jde o jedno z asi šesti míst, kde sokolové v Krkonoších, kam se před několika lety vrátili, hnízdí.

„GPS používáme i tehdy, když můžeme sníh měřit pomocí dronu, protože pro něj musíme zaměřit lícovací body. V tom problém není. Ovšem bez dronu se musíme vypravit přímo na sněhové pole. Proto jsme vybaveni nesmeky. Sklon terénu tu je skutečně extrémní,“ řekl Přemysl Janata ze správy parku.

Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory.

„Sníh je jedním z charakteristických fenoménů Krkonoš. Sníh a led, ta drsnost zapříčiňuje, že tu máme unikáty v podobě arkto-alpinské tundry. A právě toto sněhové pole je zcela charakteristické. Jasně ukazuje, že Krkonoše jsou nejmenší velehory světa, a přesto, že jsme na jižním svahu, kde by měl sníh odtávat nejrychleji, tak tu zůstává až do začátku léta,“ uvedl mluvčí Radek Drahný. Faktory, které nejvíc ovlivňují, jak dlouho Mapa republiky vydrží, jsou tři – vrstva sněhu, množství dešťových srážek a slunečné a teplé dny po skončení zimy.

„V Krkonoších převažují severozápadní větry, které veškeré nasněžené srážky ukládají na závětrném svahu. Jde o přefoukávaný sníh z Luční louky. Maximum, které jsme tu kdy naměřili, bylo 15 metrů. Díky tomuto sledování například získáváme informace, jak se rostliny přizpůsobují zkracování doby vegetačního období. Což nám může pomoci formovat názor na používání zasněžovací techniky,“ vysvětlil Radek Drahný.

Mapa republiky leží v nejchráněnějších prostorách národního parku, kam nevedou žádné turistické trasy. Pole je ale viditelné například od chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a památníkem obětem hor, ale také z dalekého Podkrkonoší.

Výběr článků

Načítám