Článek
Knihovna přišla o souhlas s používáním Havlova jména v červnu na základě rozhodnutí Dagmar Havlové. Ta reagovala na vlekoucí se spory o směřování instituce, které gradovalo neshodami zaměstnanců s vedením a odklonem mecenášů Zdeňka Bakaly a Karla Komárka, kteří na chod knihovny přispívali. Z instituce záhy odešla i sama Havlová.
Šéf správní rady David Dušek nyní podle ČTK uvedl, že se knihovna přejmenovala, ale odkaz Václava Havla hodlá rozvíjet i nadále. Nebude se však již podílet na organizaci Ceny Václava Havla za lidská práva ani neponese jeho jméno ve svém názvu.
Knihovnu založili v roce 2004 společně právě Havlová spolu s Karlem Schwarzenbergem a sociologem Miloslavem Petruskem. Od svého vzniku byla knihovna obecně prospěšnou společností, než v červnu 2023 změnila právní formu na nadační fond.
Kauza Knihovny Václava Havla
- V březnu 2025 se ředitelem instituce stal známý ekonom a filozof Tomáš Sedláček, jenž přišel s novou, globálnější vizí fungování. Mezi vedením a zbytkem instituce však brzy vznikl hluboký spor o to, jakým směrem se má odkaz Václava Havla dále ubírat.
- Neshody s novým managementem vyvrcholily v květnu 2026. Kvůli nespokojenosti se způsobem řízení podal výpověď téměř kompletní tým zaměstnanců KVH.
- V reakci na vnitřní spory a personální kolaps se od knihovny odvrátili její nejdůležitější mecenáši. Finanční podporu zcela ukončili manželé Zdeněk a Michaela Bakalovi. Dlouhodobě pokrývali téměř polovinu provozních nákladů instituce (jen za rok 2024 šlo o 10 milionů korun).
- Z instituce odešla také spoluzakladatelka a bývalá první dáma Dagmar Havlová. Následně se rozpadla celá správní rada, ve které jako jediný zástupce zůstal David Dušek.
- Navzdory masivnímu kolapsu vedení instituce oficiálně nezanikla. Správní i dozorčí rada byly postupně doplněny o nové členy (např. Tomáše Šídla). David Dušek převzal roli krizového manažera a začal vyjednávat s Nadací VIZE 97 a Dagmar Havlovou o poskytnutí osobnostních práv. Dagmar Havlová vše odmítla.