Výhledy na Prahu, adrenalin i nápor na žaludek. S kamerou na matějské pouti

Energická hudba protkaná smíchem, radostí, ale i křikem z adrenalinových atrakcí. Taková je každoročně na přelomu zimy a jara atmosféra v dolní části areálu holešovického Výstaviště. Lidé nejen z Prahy a okolí, ale také z celého Česka sem láká tradiční matějská pouť.

„V letošním roce tady máme přes sto atrakcí, jak z České republiky, tak z Holandska, Anglie, Francie nebo Německa,“ říká mluvčí poutě Eva Kočková.

„Jsou tu klasiky jako autodrom, hydraulické labutě a různé dětské atrakce, třeba kolotoče, vláčky a skákací hrady. V té zahraniční části jsou hlavně adrenalinové atrakce, jako je výškový řetízkový kolotoč Airborne, potom tu máme Base Jumper a klasicky horskou dráhu Super Mouse a Big Splash,“ vyjmenovává některá z lákadel.

Kolik za vstup na ně letos návštěvníci zaplatí? „Ceny jsme projednávali s majiteli atrakcí, aktuálně zůstávají na stejné úrovni jako v loňském roce. A to platí i pro občerstvení,“ uvádí Kočková.

Řada dětských kolotočů je tak za 60 či 80 korun, větší atrakce vyjdou na 100 či 150 korun, nejdražší pak na 200 či 300 korun za jednu jízdu.

Brány poutě se otevřely poslední únorový víkend, otevřené zůstanou do 14. dubna. „První víkend nám vyšel nádherně, bylo krásně, návštěvnost byla hojná. V týdnu to bylo nárazové, bylo ošklivo a zima. Tento víkend se Výstaviště zase plní,“ hodnotí návštěvnost.

Mezi stovkami návštěvníků byl tuto sobotu i třiadvacetiletý Tadeáš Motejlek z Prahy. „Na matějskou chodím rád a pravidelně, letos jsem tu poprvé. Vždycky hledám nové atrakce, které bych si vyzkoušel, načerpal nové zážitky a podrobil své tělo pořádnému adrenalinu,“ směje se Tadeáš, povoláním fitness trenér.

Jeho první kroky míří ke klasice – řetízkovému kolotoči. Tenhle ale bere pasažéry hodně vysoko k nebi. „Vybral jsem si aeronauta, má to prý mít až osmdesát metrů, tak jsem zvědavý, jestli odtamtud bude pěkný výhled na Prahu,“ říká při pohledu na něj.

Při zhruba tříminutové jízdě si stihne udělat i záběry na mobilní telefon a dolů se vrací s úsměvem na rtech. „Byla to parádička, viděl jsem až na Petřínskou rozhlednu! A foukal tam dost vítr,“ zmiňuje dojmy z první jízdy.

Na dalším kolotoči, ke kterému směřuje, už to však taková „pohodička“ nebude. Na atrakci zvané The Best XXL se bude ve výšce otáčet dokola a také přetáčet vzhůru nohama.

„To vypadá hodně zajímavě, prý to jede rychlostí 126 km za hodinu, tak jsem na to pěkně zvědavý, bude to adrenalin,“ těší se.

Po jízdě si ale potřebuje trochu oddychnout. „No, trochu se mi v jednu chvíli navalilo, ale zvládl jsem to, spolkl jsem to,“ přiznává. „Ale bylo to dobrý. Rychlost, bych řekl, že byla ještě větší, než slibovali, letělo to hustě!“

Na zdejší nejextrémnější atrakci si ale netroufá, ta už je prý příliš i na něj.

„Největší kolotoč, který u nás je, je airborne, největší svého druhu v Evropě. Je to adrenalinová atrakce, která se točí všemi směry,“ říká Kočková o rameni, které návštěvníky vynese až 65 metrů vysoko, odkud pak letí střemhlav dolů.

Tadeáš míří na jiné místo: „Do třetice jsem si vybral atrakci jménem Break Dance, protože sám break dance tancuju, tak chci zjistit, jaký to bude pocit,“ vtipkuje a jde se pak na dalších pár minut točit do vozíku na nakloněnou plochu.

A dá mu to trochu zabrat. Než po jízdě odejde z atrakce, raději chvíli počká opřený o zábradlí a zážitek rozdýchává.

„Myslím si, že mě rozhodila ta předešlá atrakce a tohle už byla jen taková dorážečka pro můj žaludek,“ vysvětluje a bere si kolu na uklidnění žaludku. „Bylo to docela hustý! Asi ale zůstanu u klasického break dance,“ dodává se smíchem na závěr.

Tradice matějské pouti se podle Národní knihovny datuje od roku 1595.

Původní poutě byly v okolí kostelíka u Hanspaulky, ale prostranství bylo malé. Stánky a kolotoče se posouvaly až k nynějšímu Vítěznému náměstí do míst, kde jsou dnes vysoké školy, a pak až k nynější stanici metra Hradčanská.

Matějská se pak konala v různých pražských lokalitách a od roku 1963 zakotvila v areálu Výstaviště, tehdy nazývaném Park kultury a oddechu Julia Fučíka.