Článek
Čím větší město, tím větší teplotní rozdíly. „Každé město má takzvaný tepelný ostrov z důvodu, že je tady hodně betonu a málo zeleně a vody, takže místa se ohřívají o několik stupňů tepleji než okolní krajina. Čím je město větší, tím je to horší,“ zmínil Jan Horáček, vědec z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd.
Horáček Novinkám ukázal, jak termokamera funguje. Podle něj situaci zhoršují i častější a intenzivnější vlny veder.
Ještě před polednem teplota některých domů, chodníků nebo aut stouplala nad padesát stupňů.
Rozdíl mezi zástavbou v centru a okolními částmi města může být i několik stupňů. Horáček měřil teplotu termokamerou například na pražském Masarykově nádraží, které je právě kvůli zástavbě betonem, nedostatku zeleně a rušné dopravě jedním z nejteplejších míst metropole.
Termokamera dokáže změřit aktuální teplotu budov, chodníků nebo i parků.
Kamera tak ukázala, že povrch budov na náměstí je rozehřátý na padesát stupňů, přitom bylo teprve jedenáct hodin dopoledne. Teplo tu sálalo ze všech stran. „Když půjdu někam do parku, tak se tohle neděje. Je tam stín, záření se odráží od listů stromů a je tam podstatně větší vlhkost, takže teplo se pohlcuje ve vlhkém vzduchu,“ vysvětlil Horáček.
Velkou roli hrají barvy
Teploty zvyšují i rozpálená auta. Jejich povrchová teplota se přitom v závislosti na barvě může lišit i o dvacet stupňů. „Když máte bílé auto, tak se vám na slunci rozpálí na nějakých padesát stupňů, ale když je tmavé nebo černé, tak klidně i na sedmdesát,“ popsal Horáček.
Termokamera ukáže, kde ve městě vznikají tzv. tepelné ostrovy.
Právě barva má na vznik tepelných ostrovů velký vliv, k snížení teplot v centrech měst by tak kromě výsadby zeleně a rozšiřování vodních ploch pomohlo i to, kdyby například asfalt silnic či omítky budov byly světlé, aby lépe odrážely sluneční záření. „Musí to být horizontální plocha, aby se záření odráželo zpátky do atmosféry,“ vysvětlil Horáček.
Rozdíl pak může být výrazný. „Například pro Los Angeles bylo spočítané, že kdyby byly asfaltové chodníky světlé, tak by se ušetřila jedna elektrárna na klimatizaci,“ uvedl. Podle Horáčka by pomohlo i vysazování zeleně na střechách budov.
Tam,kde je zeleň, je chladněji.
K nižším teplotám uvnitř domů pak kromě nočního větrání přispívají také odrazné fólie na oknech, vodorovné nadokenní stříšky či listnaté stromy vysazené před okny domů. Odolné vůči vyšším teplotám jsou pak lépe zateplené domy. Klimatizaci Horáček moc nedoporučuje, jelikož je energeticky náročná a výrazně přispívá ke klimatickým změnám.
Lidem, kteří se rozpáleným ulicím nevyhnou, pak dává běžná doporučení: „Je dobré například držet se ve stínu, kropit se vodou, hodně pít, to asi všichni znají.“