Válečníci svedli boj o Velkou Moravu

„Své válečnické umění zde o víkendu předvádí asi sto dvacet účinkujících z Moravy, Čech, ale i ze Slovenska. Bitva se odehrála za období vládnutí knížete Svatopluka, kdy musel čelit vpádu vojska Francké říše,“ přiblížil v neděli Právu Jaroslav Křivánek ze skupiny Velkomoravané.

Příběh se odehrával podle historických událostí z období kolem roku 871. „V Římě před pár měsíci zemřel Cyril, jeden ze slovanských apoštolů. Metoděj byl právě v té době jmenovaný papežským legátem a biskupem pro slovanské země. Kníže Rostislav byl zrazen Svatoplukem, Svatopluk byl zajat Franky a posléze odvezen do zajetí a pak se vrací zpět,“ naznačil děj bitvy archeolog Luděk Galuška.

Kromě sto dvaceti bojovníků nechybělo v archeoskanzenu dalších asi 130 účinkujících žen, dětí, ale i starců. „Chceme představovat Slovany z daného období a místa. Rádi bychom, aby naše ukázky byly reálným obrazem toho, co dnes o Velké Moravě a životě Slovanů víme,“ vysvětlil Křivánek.

Letos se uskutečnil již šestnáctý ročník bitvy. „Postupně jsme se rozrostli do festivalové podoby. Máme tu ukázky nejen válečnictví z období Velkomoravské říše, ale i tradičních řemesel, pochutin a života na Velké Moravě. Na prvních ročnících nás bylo kolem padesáti lidí, dnes je to pětinásobek,“ těší Křivánka, který má na sobě před bitvou těžkou kroužkovou košili, pod ní vlněný kabát a vlněnou tuniku tlumící údery. V ruce třímá jednoruční slovanský meč a štít. „Představuji těžkooděnce, elitního válečníka té doby,“ dodal Křivánek.

Skanzen v Modré leží v těsné blízkosti poutního místa Velehrad v místě původního velkomoravského osídlení. Napodobuje slovanské opevněné sídliště z doby Velké Moravy. Areál tvoří stavby, jejichž části zahloubené do země mají předlohy ve skutečných archeologických objektech, nadzemní části jsou rekonstrukcemi, které vznikly na podkladě konkrétních nálezů.