Článek
Osiřelé rysí mládě bylo nalezeno na podzim roku 2025 v západní části národního parku Šumava. Nejprve bylo umístěno do záchranné stanice Správy národního parku Šumava v Klášterci u Vimperka a následně do specializovaného zařízení v areálu zvířecích výběhů Neuschönau v národním parku Bavorský les.
„Toto zařízení totiž disponuje unikátními podmínkami pro dočasnou péči o zraněné nebo osiřelé divoké šelmy,“ vysvětlil vedoucí zoolog Správy NP Šumava Jan Mokrý.
Hlavním cílem bylo, aby si mladá rysí samice nezvykla na přítomnost člověka. Od loňského listopadu byla v izolovaném výběhu, kde téměř nepřišla do kontaktu s lidmi. „Zachovala si tak přirozené instinkty lovce a plachost, aby se mohla vrátit do volné přírody,“ objasnila veterinářka Susanne Klett, odborná vedoucí areálu zvířecích výběhů Správy národního parku Bavorský les.
Teď se má samice stát klíčovým článkem pro obnovu rysí populace v Brdech. Ochránci přírody a správci chráněné krajinné oblasti ji tady v následujících týdnech vypustí do volné přírody. Šelma by se měla stát důležitým prvkem fungujícího lesního ekosystému. Rysové, pokud se tady usadí a rozmnoží, by měli pomoci udržovat přirozenou rovnováhu zvěře a snižovat tlak na ničení lesa.
Brdy vybrali zoologové kvůli tomu, že tady stálá populace rysů není. „Navrácení rehabilitovaného rysího sirotka do volné přírody je nejúspěšnější, pokud proběhne v oblasti s občasným výskytem rysa, spíše na okraji areálu populace, kde si mladé zvíře snáze najde volné teritorium,“ mínila zooložka Správy NP Šumava Elisa Belotti. Samice podle ní bývají opatrnější a hůře překonávají bariéry při dálkových přesunech.
Rysí samci se v této oblasti už opakovaně a pravidelně objevovali, ale nezůstávají tady. „Kvůli absenci samic zatím nedošlo v Chráněné krajinné oblasti Brdy k rozmnožování rysa a zřejmě ani ke vzniku stabilního teritoria. Proto je tato rysí samice pro lokalitu mimořádně cenná,“ upozornila Jindřiška Jelínková, ředitelka odboru druhové ochrany z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Před samotným vypuštěním dostane samice telemetrický obojek. Ten umožní vědcům a ochráncům přírody sledovat její pohyb v terénu, úspěšnost lovu a to, jak se v novém prostředí adaptuje. Zvířeti zoologové říkají Jane na počest slavné primatoložky Jane Goodallové, která zemřela právě deset dní před nalezením rysího mláděte.
Rys ostrovid je silně ohroženým druhem, který dosud v ČR stabilně obývá pouze oblast Šumavy, Českého lesa, Novohradské hory a na východě oblast Beskyd. Celkem v česko-bavorsko-rakouském pomezí žije kolem 120 až 140 jedinců. Kočkovitá šelma však podle ochránců přírody čelí mnoha nástrahám, desítky jedinců zahynou ročně pod koly aut, nebo se stávají obětí pytláků. Jeho přirozenou potravou je zejména srnčí zvěř, kterou si po ulovení schovává a vrací se k ní.
