Článek
„Exekutor si smí z částky vymožené v rámci exekuce ponechat (odečíst) náklady exekuce a do insolvenčního řízení vydat toliko tzv. čistý výtěžek exekuce,” uvedl senát ÚS pod vedením soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy.
Soudy nižších instancí přitom vycházely z právního názoru Nejvyššího soudu, který operoval s tím, že by „odečtením nákladů exekuce” došlo ke zvýhodnění exekutora jako jednoho z věřitelů. Exekutor by se podle výkladu Nejvyššího soudu měl přihlásit o svou odměnu v rámci insolvenčního řízení.
Podle ÚS však jednaly soudy „svévolně”, neboť ignorovaly zákonem stanovený postup pro souběh exekučního a insolvenčního řízení.
„Situace je o to závažnější, že Nejvyšší soud zařadil takové rozhodnutí do sbírky, která je v soudní praxi obecně používána jako pramen závazných právních názorů, přestože tomu tak formálně není,” uvedl Ústavní soud v odůvodnění.
Související téma:
Ústavní soud
Insolvenčnímu správci má podle verdiktu exekutor vydat pouze vymoženou částku „po odpočtu nákladů exekuce”, jejichž součástí je i odměna exekutora.