Hlavní obsah

Ušrum na bolševník

Novinky, Jiří Franěk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Stalo se už někdy před deseti lety, ale historka je to nezapomenutelná. Jistá významná státní budova naléhavě potřebovala nový nátěr stovek oken a dveří, i byla vypsána veřejná soutěž. V té zvítězila firma, která jednak navrhla dost vysokou cenu, především však nevlastnila ani štětec, natož lakýrníka.

Foto: Štěpánka Friedrichová
Článek

Práci pak vykonala firma získavší stříbrnou medaili - a to přesně za tu cenu, kterou navrhovala ve své přihlášce do soutěže. Takže spokojeni byli nakonec všichni a nikoho samozřejmě nenapadlo obtěžovat policii.

Právě proto je korupce nevyplenitelná jako bolševník na zahradě: že vždy vydělávají všechny zúčastněné strany, a mají tedy dobrý důvod vzájemně se krýt - a že se to nejdůležitější zpravidla domlouvá mezi čtyřma očima. A pokud se něco přece jen provalí, může mít policie pytel nepřímých důkazů, přímých ani co by se za nehet vešlo.

Pokud však na korupci vždy vydělávají všichni zúčastnění, musí také někdo prodělávat. A tím, kdo prodělává, je zpravidla stát nebo obec. Na každý pád jsme to však hlavně my, protože stát ani obec nevydělá ani krejcar, žijí z našich daní. To se ale nedá odbýt oblíbenou frází, že stát je špatný vlastník, jakkoli je na ní kus pravdy. Přinejmenším se musíme ptát, proč jsou některé státy méně špatnými vlastníky než ten náš, který si podle včera zveřejněné zprávy Transparency International polepšil v míře vnímání korupce na 51. místo mezi 146 zeměmi světa a v EU je před-před-předposlední.

Nepochybně to bude tím, že jinde jsou státní úředníci vůči korupci odolnější, což může mít tři příčiny. Jednak tu odolnost mají v krvi, s čímž nic nenaděláme ještě dlouhá léta. Jednak si žijí tak dobře, že se jim nevyplatí sebemenší riziko, na což bych ovšem příliš nesázel tam, kde se nechají uplatit i soudci. Za třetí - a s tím se něco dělat dá - stát nad svými nepoctivými zaměstnanci nemá dostatečný dohled.

A protože korupce se děje způsobem standardními prostředky nepostižitelným, rozumí se samo sebou, že mu nezbývá než použít jediné účinné ušrum proti tajnůstkářům - provokaci. Totiž přesněji řečeno její možnost. Na to téma se tu již kdysi vedla debata, která zřejmě zhasla proto, že se policejní provokace neslučuje s občanskými právy. Proč ji však nepoužít tam, kde nejde o občana a celou jeho osobnost, jen o určitou kategorii úředníků a policistů, jen při výkonu jejich práce - a samozřejmě za předpokladu, že s možností takové zkoušky souhlasí a že za ten souhlas dostanou kvalifikační příplatek.

PRÁVO 21. října

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám