Úřad změnil rozhodnutí. Disidenti Gruntorád a Bok se stanováním přestupku nedopustili

Správní orgán, tedy odbor dopravy Městské části Praha 1, „uznal vinnými“ Gruntoráda a Boka vloni na konci prosince z toho, že měli svým stanem před sídlem Úřadu vlády neoprávněně zabrat část chodníku, konkrétně plochu o velikosti 4 metry čtvereční.

Úřad se věcí zabýval poté, co mu ji postoupilo místní policejní oddělení a i s přihlédnutím k bezproblémovému chování disidentů a komunikaci se zástupci policie i Úřadu vlády rozhodl o nejnižším možném postihu – symbolickém napomenutí.

S tím však disidenti nesouhlasili, proti usnesení podali odpor a uspěli. „Aktivní ochranou svých práv docílili ctihodní staříci též toho, že nebudou mít ‚záznam‘ v evidenci přestupků, že jsou snad nějací uličníci,“ napsal v úterý Spolek Šalomoun.

„Úřad si vyžádal dodatečné informace a zjistil, že Policie ČR sice sepsala záznam o existenci ‚stanových přístřešků‘, ale ‚žádné opatření‘ kvůli tomu neprovedla… Poté ‚správní orgán provedl opakované prostudování spisu‘ a pak řízení proti oběma obviněným zastavil‚ zejména s přihlédnutím na neprovedená opatření ze strany Policie ČR, nedostatečnou fotodokumentaci z místa protestu, ve které není zaznamenán žádný okamžik nutnosti vstupu procházejících chodců do vozovky a tím možné narušení silničního provozu nebo ohrožení těchto chodců projíždějícími motorovými vozidly‘,“ citoval spolek z usnesení doručeného mužům na konci března.

Městský úřad Prahy 1 se k řízení nechtěl vyjadřovat.

Disident Jiří Gruntorád držel před Úřadem vlády protestní hladovku kvůli neřešenému problému nízkých penzí lidí, kteří se aktivně vymezovali vůči komunistickému režimu. Začal s ní 17. listopadu, o den později se k němu přidal další signatář Charty 77 John Bok. S protestem skončili 26. listopadu, když dostali rozhodnutí vlády o odvolání usnesení, kterým se přihlásila k Chartě 77, což byl jeden z dílčích požadavků Gruntoráda. Rezignace ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nedosáhli.