Článek
Löw-Beerova vila, jež byla dříve luxusní rezidencí jedné z nejbohatších průmyslnických židovských rodin na Moravě, nyní slouží jako radnice. Obraz na půdě byl při objevení tak špinavý, že nikdo netušil, co zachycuje.
„Když jsme obraz studovali, měli jsme jej omylem hlavou dolů. Opravdu to byla jen černota. Restaurátoři na něm odvezli neuvěřitelný kus práce. Všichni jsme měsíce čekali, co na něm pod vrstvami špíny vlastně najdeme,“ řekla Novinkám a Právu starostka Svitávky Miroslava Zoubková (nez).
Ve vile, která nyní slouží jako radnice, se našly háčky, na nichž obraz zřejmě visel. Foto z jeho opětovné instalace
Záchranou díla splnila slib manželovi
Záchrana Constantiniho obrazu je pro ni srdeční záležitostí a současně splněným slibem nedávno zesnulému manželovi. Když jej spolu našli na půdě za trámy, byl ještě Jaroslav Zoubek (nez.) místním starostou. Společně se těšili na to, jak nechají dílo zrestaurovat a pak jej ve vile vystaví. Manžel ale zemřel. Zoubková byla po něm zvolena starostkou a záměr dokončila.
Když jsme obraz studovali, měli jsme jej omylem hlavou dolů.
„V prvním patře hlavního sálu jsme našli na zdi tři háčky. Tak nějak jsme si dovodili, že právě na tomto místě visel. Už je tam zpět,“ doplnila starostka.
Prohlédnout si obraz mohou běžní návštěvníci radnice a procházet kolem něj budou i ti, kteří sem zamíří za malou výstavou věnovanou rodině Löw-Beerů. Expozici založil kdysi Zoubek.
Detail obrazu předtím, než se do jeho záchrany pustil s budoucími restaurátory akademický malíř Jan Knorr.
Obraz zachránil akademický malíř Jan Knorr s týmem budoucích restaurátorů z brněnské Vyšší odborné školy restaurátorské. Přestože jeho rukama prošlo velké množství obnovovaných uměleckých děl, na Costantiniho výjevu poutníka - patrně kráčejícího přes pohoří Dolomity v Itálii - se prý s celým týmem nadřel nejvíce.
„Znovu a znovu jsme odstraňovali jednu vrstvu špíny za druhou, až na nás vykoukl poutník. Je to takové snové dílo,“ uvedl umělec.
Malý restaurátorský zázrak
Hodnota obrazu není ani až tak v uměleckém provedení jako v příběhu. Zoubek se svojí manželkou nechali před lety opravit nejprve prostorné plátno z radnice, jež zachycuje vodopád - byla v něm díra, s níž si restaurátor Knorr poradil.
Ukázali mu pak i černý obraz z půdy s tím, že „toto už asi fakt obnovit nepůjde“. Výsledek restaurátorského zásahu je malým zázrakem. Na zadní straně obrazu je nálepka svědčící o jeho vystavení v roce 1909 v Německu.
Čištění obrazu od italského malíře Giuseppe Costantiniho
Löw-Beerové byli textilní magnáti. Pocházeli z Boskovic. Ve Svitávce si postavili fabriku a hned vedle sebe dvě vily. Podnik se rozrostl natolik, že v roce 1906 zaměstnával 1600 lidí, což byl na tu dobu průmyslový gigant. „Černý“ obraz kdysi zdobil tzv. Velkou vilu.
Do světových dějin architektury se Löw-Beerové zapsali tím, že věnovali své dceři Grétě zahradu své další vily v Brně-Černých Polích. Ta si na ní se svým manželem Fritzem Tugendhatem nechala postavit legendární funkcionalistickou vilu Tugendhat, která je na seznamu světového dědictví UNESCO.
Většina Löw-Beerů zahynula za druhé světové války v nacistických koncentračních táborech.
