Článek
Poslanec ODS Jan Skopeček varoval, že při zákazu hotovostních plateb hrozí ztráta anonymity a posílení moci tzv. „velkého bratra”. Stát by se neměl podle něj pokoušet ani posilovat bezhotovostní transakce. „Než stát něco uměle zavede, zadotuje, tak spontánní vývoj bude někde jinde a dotovaný projekt bude neživotaschopný,” zdůvodnil Skopeček.
„Když se podíváme do historie, lidé si vždy našli prostředek směny sami. Peníze vznikaly spontánně, evolučně,” připomněl, kudy se ubíral vývoj.
Se zrušením peněz nesouhlasí ani ekonomický expert ČSSD Michal Pícl. Ten chce ponechat lidem možnost si vybrat, jakým způsobem budou platit. ČSSD podle něj nebude zakazovat hotovostní platby. „My jako sociální demokraté nebudeme nikomu nařizovat, jestli mají platit tím, nebo oním,” dodal. Lidé by si měli sami časem vybrat, co pro ně bude pohodlnější.
Pilip: Hotovostní transakce nemusí být dohledatelné
S tím souhlasí i odborník na ekonomiku a člen předsednictva hnutí Starostové a nezávislí Věslav Michalik. Na konec hotovostních plateb podle něj ještě není česká společnost připravená. Navíc peníze mají v Česku určitou tradici. „Jsme v kulturním prostředí, kde hotovost své místo má,” uvedl.
Odborník na fiskální politiku z TOP 09 Marian Klásek naznačil, že podle názorů některých odborníků mohou hotovostní platby usnadnit fungování šedé ekonomiky, ale přesto nevidí jediný důvod pro zrušení peněz. Podobný názor měl i někdejší ministr financí a odborník na ekonomiku KDU-ČSL Ivan Pilip. Ten připomněl, že ponechání hotovosti znamená ponechání jistého množství traksancí, které nebudou dohledatelné, ale šedou ekonomiku podle něj může víc přiživit používání eklektronické měny bitcoin.
Z ankety, kterou uspořádala mezi svými členy Hospodářská komora, přitom vyplynulo, že u dvou třetin respondentů tvoří hotovostní platby pouze jednu desetinu ze všech transakcí. 17 procent dotázaných pak přiznalo, že hotovostní transakce tvoří do 30 procent ze všech plateb.