Článek
„Naše společnost poskytuje seniorům v různém stádiu stáří hodně záchytných bodů. Od pomoci v domácím prostředí s běžnými věcmi, odlehčovacích služeb, které pomáhají hlavně rodinám pečujících, až po pobytové služby v domovech s pečovatelskou službou, domovech pro seniory a hospice pro osoby v poslední fázi života,“ konstatovala prezidentka spolku Senioři ČR Jana Ouředníčková.
Vzápětí ale dodala: „Tyto služby však nejsou rovnoměrně dostupné a v některých krajích nedokážou rychle reagovat třeba na akutní zhoršení zdravotního stavu.“
Nedostupnost péče se výrazně projevuje v domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem pro osoby žijící s demencí. V Česku je jich v současnosti registrovaných přes 900 s celkovou kapacitou přes 60 tisíc míst. Oněch 60 tisíc je přitom podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) pouze zhruba 12 až 14 % všech obyvatel České republiky starších 80 let.
„Kapacity domovů nestačí pokrýt poptávku. V současné době chybí zhruba 10 až 12 tisíc lůžek, zejména se to týká právě těch se zvláštním režimem,“ uvedl prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký.
Podle ČSÚ bylo ke konci roku 2024 evidováno 70,2 tisíce neuspokojených žádostí o místo v domově pro seniory a dalších 37,8 tisíce žádostí o domov se zvláštním režimem. Podle statistiků nicméně jedna osoba často podává žádosti do více zařízení, takže počet žádostí není totožný s počtem čekajících lidí.
Největší převis poptávky nad nabídkou je dlouhodobě v Praze a Středočeském kraji.
Stát nařídil přidat, ale peníze neposlal
Ještě větším problémem než nedostatek lůžek je nedostatek personálu. V sociálních službách dlouhodobě chybí tři tisícovky zaměstnanců. Odrazuje je těžká práce s nedostatečným ohodnocením.