Článek
Babiš před velvyslanci hovořil krom ekonomické diplomacie i o potřebě rozšířit EU o země západního Balkánu. V souvislosti s nelegální migrací by chtěl zároveň rychlejší rozšíření Schengenského prostoru.
Premiér vyslovil naději, že v roce 2028 by se členem EU mohla stát Černá Hora, o rok později případně Albánie. Součástí Schengenu by se podle něj mělo stát i Srbsko. „Mělo by to být podstatně jednodušší. Dávno jsme měli mít v Schengenu země západního Balkánu včetně Srbska,“ řekl.
Zatímco Babiš hovořil vedle migrace a rozšíření EU především o ekonomických tématech, Macinka zmínil i geopolitiku. Zopakoval, že ruská agrese vůči Ukrajině zásadně poškodila evropskou bezpečnost a nelze připustit, aby se stala úspěšným nástrojem zahraniční politiky. Zároveň zmínil, že nelze vidět svět skrze jediný konflikt a pomíjet jiné bezpečnostní hrozby.
Diplomati by se podle něj měli dívat na svět „primárně českýma očima“ a být iniciativní. „Nečekejte na pokyn shora,“ apeloval ministr s tím, že chce od diplomatů vlastní úsudek, aktivitu a výsledky.
Podle něj by si vedoucí zastupitelských misí měli v rámci svých aktivit pokládat otázku: „Je důvod, proč bych to v českém zájmu udělat neměl?“
Českými národními zájmy jsou podle něj realismus, který umožní vidět „svět, jaký skutečně je“. Dále je to reciprocita, díky níž je prý zřejmé, co lze získat a nabídnout. A pak také „diverzifikace“, která podle Macinky umožňuje neulpívat na jediné variantě.
Ministr připustil, že někdy nemusí být české zájmy vždy identické s očekáváními našich blízkých spojenců, což však podle něj na věci nic nemění. „Nemusíme mít se svými sousedy vždy stejný názor na všechno. Musíme ale poznat chvíle, kdy jsme společně silnější než každý zvlášť,“ řekl ministr.
„Nejtěžším úkolem je rozpoznat svět, který teprve vzniká,“ uvedl.
