Článek
Vláda se už během roku dohodla na růstu minimální mzdy od ledna příštího roku ze současných 8500 na 9000. Nyní ale přišla s tím, že by minimální mzda rostla ne o 500 ale o 700 korun. „Tento návrh uvítaly a podpořily odbory, strana zaměstnavatelů s tímto návrhem nesouhlasí,“ řekl Sobotka ještě před koncem jednání. „Teď bude muset politicky rozhodnout vláda,“ dodal.
Podle Sobotky je navýšení přiměřené a nemělo by znamenat výrazný problém pro rozpočet. „Je potřeba, aby lidé, kteří pracují za minimální mzdu, byli schopni za minimální mzdu také přežít. A to dnes nejde,“ zapochyboval.
Slova o porušení sociálního dialogu odmítá. „Tohle je výjimečná otázka, kde došlo k nedohodě, a vláda těžko může nahradit souhlas jedné ze stran sociálního dialogu,“ uvedl.
Není důvod, tvrdí zaměstnavatelé
Premiér zároveň počítá, že by minimální mzda v dalších letech nadále rostla. Poprvé by to mohlo být v lednu 2016, zatím se ale neví, o kolik.
Zaměstnavatelé ale nevidí důvod k zvyšování minimální mzdy. „Nevidím důvod, proč bychom měli zvedat minimální mzdu o 700 korun,“ prohlásil po jednání tripartity Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy. Podle něj se zaměstnavatelé jednak nechtějí podílet na „politických handlech“, navíc řada oborů, jako je například kožedělný nebo dřevařský, s navýšením nesouhlasí, neboť na něj nemají peníze.
Šéf Českomoravského odborového svazu (ČMKOS) Josef Středula Hanákův postoj zkritizoval. „Situace je opravdu směšná, 200 korun není v žádném případě rozhodující,“ prohlásil.