Sloučení s Prahou? Středočeský kraj zvažuje pro a proti

Dobré dopravní spojení do metropole i provázanost řady obyvatel Středočeského kraje s Prahou vedou již nyní k úvahám o prohloubení další spolupráce včetně případného možného sloučení obou regionů.

„Společně s Ministerstvem vnitra ČR a dalšími subjekty řešíme veškeré dostupné informace a sbíráme analytické podklady pro nastavení systému veřejné správy v Pražské metropolitní oblasti, a to včetně kvantifikace finančních dopadů,“ uvedl náměstek středočeské hejtmanky pro oblast regionálního rozvoje a územního plánování Jiří Snížek (Piráti).

Úvahy kraje se vedou v několika možných rovinách. Minimalistické varianty předpokládají zachování současného stavu, případně rozvoj další institucionální spolupráce po vzoru Pražské integrované dopravy.

Další varianty počítají s vytvořením společného Pražsko-středočeského kraje a úpravou postavení Prahy jako hlavního města, které však nebude mít postavení kraje, nebo s vytvořením novodobé „Velké Prahy“ s integrací bezprostředně provázaných středočeských obcí či naopak „Malé Prahy“, kdy by se zase mohly hlavnímu městu některé okrajové části ubrat.

Středočeský kraj řeší rovněž zintenzivnění spolupráce mezi okrajovými částmi metropole a sousedními středočeskými obcemi, případně rozdělení obvodu Černošic coby obce s rozšířenou působností (ORP) na menší v celky, aby se odstranila disproporce s dalšími ORP, neboť pod Černošice spadá slovy Snížka „obrovské množství lidí“.

Ruku v ruce s případnými změnami by musela jít i změna legislativy, aby byly odpovídajícím způsobem zajištěny veřejné služby a aby fungovaly efektivně.

Střední Čechy zaznamenaly za posledních 20 let nárůst počtu obyvatel o 311 tisíc, což je v procentuálním vyjádření výrazně více než celorepublikový průměr. Ve Středočeském kraji by mělo v roce 2050 žít podle střední varianty demografické prognózy přes 1,6 milionu lidí, což je zhruba o 200 tisíc více než nyní.

„Absolutně největší nárůst počtu obyvatel, obvykle okolo 30 procent, očekáváme v těsné blízkosti Prahy, tedy v lokalitách Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Říčany, Hostivice, Roztoky. Jen na Českobrodsku to bude přes 40 procent,“ dodal náměstek.

V dalších oblastech, zejména těch vzdálenějších od metropole, lze naopak očekávat pokles či stagnaci.

Náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN) k tématu možného slučování regionů pro Novinky uvedl, že téma „je na stole“, ale on sám prý „žádný závěr nemá“. „Jako řádný náměstek nespekuluju. Kraje vznikly poměrně nedávno a ta debata by musela být opravdu velmi zodpovědná, postavená na datech, nějakém konsensu,“ poznamenal.

Věc má podle něj několik rovin a Praha situaci analyzuje. Hlaváček upozornil třeba na analýzu Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, která ukazuje, jaké části regionu jsou plně závislé na Praze a kde už se města orientují sama do sebe, kdy tam lidé dojíždějí apod.

„Druhým materiálem je studie operátorů, kteří říkají, že ve všední den aktivně hranici Prahy překračuje 300 tisíc lidí, což by bylo ve velkých metropolích typu Paříž málo, ale v Praze je to hodně. Jde o přirozený pohyb, a znamená to velké zatížení pro jádrová města, především v dopravě, školství a zdravotnictví,“ řekl.

Třetí rovinou je podle něj takzvané rozpočtové určení daní. „Protože kraje částečně oprávněně by chtěly přenastavit vztahy určené mechanickým výpočtem před 20 lety. V něm by Praha měla méně peněz, což jde proti logice těch prvních dvou rovin,“ dodal.