Školy se otevřou 1. září. Výuka na dálku nehrozí

„Asi nebude nutné kvůli jednomu nakaženému studentovi zavírat celou školu, stačí když třída půjde do karantény,“ popsal tento týden možnosti škol ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „Otevřou, musí otevřít,“ vzkázal školám premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro sobotní Právo.

Zatím nehrozí plošné odstavení škol jako na jaře, kdy se tři měsíce učilo na dálku a žáci nebyli za toto období známkováni.

Distanční vzdělávání v případě krize by však napříště mělo být jednodušší a známkovat by bylo nejen možné, ale i povinné. Počítá s tím novela školského zákona z dílny ministerstva školství. Jeho šéf Robert Plaga (za ANO) sice také doufá, že k plošnému uzavření škol už nedojde, ale omezení výuky by mohlo nastat v místních ohniscích nákazy.

Novela zavádí školám povinnost organizovat distanční výuku v případě epidemie či živelní pohromy, a to i s přihlédnutím na individuální podmínky žáků a studentů. Na druhou stranu klade povinnost také na žáka se distanční výuky účastnit. Odhaduje se, že na jaře se asi desetina žáků výuky na dálku nezúčastnila.

Bylo tomu tak v závislosti na vybavení rodin a škol počítači. Nyní by měly tyto prostředky do škol v hojnějším počtu dorazit.

„Musíme posílit digitalizaci. Ideálně na základních a středních školách. Takže to můžeme hned využít na nákup tabletů,“ řekl Právu Babiš v souvislosti s miliardami, které předpokládá vynaložit Evropská unie a členské státy v důsledku pandemie.

Dosud se v zákoně o povinné docházce s distanční výukou nepočítalo a na jaře při plošném zavření škol probíhala dobrovolně. Ministerstvo pouze vydalo doporučení, jak mají školy při hodnocení postupovat, aby se zaměřily spíš na snahu než na úroveň výsledků.

V novém školním roce už to bude jinak. „Přijetí novely školského zákona, která počítá s povinností žáků se distančním způsobem vzdělávat, předpokládá i hodnocení žáků,“ napsal Právu ředitel odboru komunikace ministerstva školství Ondřej Macura. A pokud se žák bez řádné omluvy do výuky nezapojí, bude moci škola vyvozovat postihy.

Podle šéfa Asociace ředitelů ZŠ Michala Černého bylo zapotřebí dát distanční výuce legislativní rámec, nicméně připouští, že to může znamenat i problémy.

„Na jaře byla spousta výhrad, že se distanční výuka odehrává bez opory v zákoně. A když jsme se rozhodli zavést povinnost pro žáky, tak je jasné, že školy musí taky mít povinnost jim přizpůsobit podmínky, protože jinak by to nebylo vyvážené,“ řekl Právu.

Připomněl, že část žáků a studentů se na jaře do distan­ční výuky nezapojovala, i když mohla. Další část k ní přistupovala liknavě. „Je třeba tam mít nějakou oporu, aby tam byl tak trochu ten bič, aby to brali vážně. Tato situace může nastat ještě několikrát, byť všichni doufáme, že už ne,“ dodal Černý.

Pokud by dva žáci ve třídě neměli počítače, daly by se podle Černého zajistit, ale bylo-­li by jich třeba patnáct, je to náročnější. Ministerstvo sice přidá peníze na technické vybavení škol, ale v rámci novely spíše počítá s tím, že prostředky dodají zřizovatelé – obce či kraje.

„Zkrátka školy musí najít cestu, aby děti byly schopny se výuky zúčastnit. Byly školy na vesnici, kde měli schránku a tam si předávali úkoly. A taky to nějak fungovalo,“ řekl Černý.

A učitelé by měli být schopni žákům uzpůsobit metody a nároky, třeba snížit množství látky nebo počet hodin, aby se například sourozenci mohli u počítače vystřídat.

„Kde bude oboustranně dobrá vůle a zdravý rozum, tak to žádné škody nenapáchá. Pokud se to někde zvrhne, tak těžko říct, co z toho bude,“ uzavřel ředitel Černý.

Obavy má šéfka Učitelské platformy Petra Mazancová. „Nenalhávejme si, že většina učitelů je pokrokových. Je spíše klasického zaměření. Někteří se nevzdají mocenského postavení, které mají skrze známky,“ řekla Právu.

Zavedení pravidel vítá, protože na jaře se „spousta učitelů mohla rozkrájet, a děcka prostě někam odjela, rodiče nezafungovali apod.“. Učitelé často pracovali na vlastních počítačích, dokupovali si webkamery, a ne každý vlastní notebook či tablet.