Článek
Technologie izraelského výrobce nahrazuje v české armádě zastaralé, ještě sovětské komplety KUB, které byly vyvinuté už v 70. letech minulého století. „Je to pokrok o padesát let,“ okomentoval pro Novinky velitel pluku, plukovník Jaroslav Daverný.
Rozdíl mezi oběma systémy je podle Daverného tak obrovský, že nelze mluvit o náhradě, ale spíše o generační obměně. Ve srovnání s KUBy dokáže izraelský systém zasáhnout na výrazně větší vzdálenost prakticky proti veškerým vzdušným hrozbám. Zároveň zvládne sledovat a ničit několikanásobně větší počet vzdušných cílů.
Daverný připomněl, že Česko je v rámci NATO první zemí, která systém zavádí, a zároveň připustil, že z dnešního pohledu jsou čtyři baterie málo.
Až 80 kilometrů
„Systém Spyder je určen primárně k ničení bojových letounů, vrtulníků, střel s plochou dráhou letu a dronů,“ popsal pro Novinky nadporučík a náčelník skupiny bojové přípravy protiletadlového raketového oddílu, který si s ohledem na bezpečnost nepřál uvádět své jméno.
„Samozřejmě může zničit i malé bezpilotní prostředky, ale je to plýtvání municí,“ vysvětlil. Takové schopnosti má díky radaru, který dokáže zaměřit i drony o velikosti desítek centimetrů. Oproti už zmíněnému starému systému KUB dokáže Spyder sestřelit protivníka ve dvojnásobné až trojnásobné výšce.
„Odpalovací zařízení středního dosahu může nést až osm raket,“ doplnil nadporučík. Rakety mohou být až šesti různých druhů, kdy každá z nich je jinak koncipovaná a má jiný dosah. „Nejdelší střela může zasáhnout cíl na 80 kilometrů,“ upozornil velitel Daverný.
To, zda cíl střela zasáhne, závisí i na různých okolnostech. „Například na rychlosti cíle nebo jeho manévrovacích schopnostech. Záleží i na tom, v jakém terénu je technika rozmístěná,“ vysvětlil Daverný.
„Když bude technika stát u moře, tak skutečně pokryjeme 80 kilometrů nad ním. V České republice jsou ale jiné geografické podmínky, členitý terén, kopce, údolí. Všechny tyto aspekty musíme brát při ochraně vzdušného prostoru v úvahu,“ popsal Daverný.
Jedna baterie se skládá z devíti aut, z toho čtyři nesou odpalovací zařízení a dvě jsou radarová. Auta z jedné baterie nemusí stát vedle sebe, aby systém fungoval, ale mohou být od sebe vzdálená i několik kilometrů.
K radaru je připojen kontejner s počítači a také pracoviště, které radar obsluhuje. „Pak jsou zde místa velení a řízení palby. Jedná se o dvě vozidla, která tvoří důležitou součást systému při vedení bojové činnosti. Vojáci na těchto místech přidělují cíle a rozhodují o tom, pomocí jakého odpalovacího zařízení, jakou raketou i jakou metodou bude nepřátelský cíl zničen,“ přiblížil nadporučík.
Česká stopa
On sám už prošel kurzem, díky kterému bude moci školit další vojáky, jak Spyder obsluhovat. Na starosti tak má nyní výcvik oddílu a přípravu nových vojáků. „Jde o celou škálu od střelců, přes řidiče, jeřábníky, obsluhu odpalovacích zařízení, obsluhu radarů až po IT specialisty,“ vyjmenoval.
Strakonický pluk se chystá i prakticky a připravuje pro baterie Spyderu zázemí. „V plánu je rozšíření stávajícího parku vojenské techniky, jehož součástí budou garáže uzpůsobené pro Spyder,“ přiblížil další přípravu.
Na projektu protivzdušné obrany Spyder CZ participovaly také české firmy. Těmi hlavními jsou Vojenský technický ústav a český výrobce radarových a záznamových systémů, systémů velení a řízení a elektroniky Retia Pardubice. Rakety, části radaru nebo naváděcí systém, který počítá střeleckou úlohu, byly dovezeny z Izraele.
