Článek
„Obecně nelze konstatovat, která forma péče je pro seniory finančně nejméně nákladná, protože částka vydaná za službu souvisí s mírou spotřebované služby,“ uvedla viceprezidentka Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS) a ředitelka Domova U Biřičky Daniela Lusková.
V Česku žije přes 2,25 milionu lidí starších 65 let. Přibližně 360 tisíc z nich je závislých na péči ostatních, tu z 80 procent zajišťují jejich blízcí.
„Péče o druhé je časově, fyzicky i psychicky velmi náročná a často radikálně omezuje pracovní možnosti. Krátíte úvazky nebo práci opouštíte úplně, což má dopad na příjmy celé rodiny,“ konstatovala Jana Austová Pikardová, manažerka projektu Neviditelní s tím, že péče rodinných příslušníků se jen těžko přepočítává na konkrétní finanční částky.
Zhruba 90 tisíc seniorů pak využívá profesionální pečovatelské služby, většina z nich v kombinaci s péčí rodiny. Platby za péči, kterou zajišťují pracovníci terénních služeb, se odvíjí od počtu hodin, které pečovatel v domácnosti se seniorem stráví.
Hodinovou sazbu stanovuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), k poslední změně došlo v roce 2024. Pokud senior čerpá pečovatelskou službu v rozsahu do 80 hodin měsíčně, platí za ni maximálně 165 korun za hodinu. Při vyšším rozsahu jde maximálně o 145 korun za hodinu.
Hodina péče účtovaná klientovi, tedy 165 korun, představuje při standardním 40hodinovém pracovním týdnu částku 26 400 korun měsíčně. Znamená to, že peníze získané od klientů nepokrývají ani mzdové náklady na zaměstnance, natož další provozní výdaje pečovatelských služeb.
Mediánová mzda terénních pečovatelů dosahovala podle Informačního systému o průměrném výdělku, který zpracovává společnost Trexima, v loňském roce přibližně 36 900 korun hrubého měsíčně. Pro porovnání - průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí 2025 přesáhla 52 tisíc korun.
Soukromí pečovatelé si výši úhrady za domácí péči určují sami. Ani v jejich případě ale nejde o přemrštěné částky, průměrně se podle údajů APSS jedná o 187 korun za hodinu.