Hlavní obsah

Seniorka dva roky sedí doma. A čeká na pomoc

Brno

Už takřka dva a půl roku se nedostala ze svého bytu. Nejdříve nevycházela kvůli covidu, potom už prostě nezvládla cesty ze třetího patra po schodech, neboť dům, kde žije, nemá výtah. Ve svých pětadevadesáti se snaží být co nejvíce samostatná, ale protože sil valem ubývá, rozhodla se požádat o příspěvek na péči.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Žádost seniorka odeslala na konci února a v červenci stále neměla definitivní rozhodnutí.

„Víte, dělám, co můžu, snažím se co nejméně obtěžovat svoje okolí. Ale každý rok je to horší, pořád můžu dělat míň a míň věcí, cítím to,“ vítala reportéra Práva ve svém bytě v třetím patře domu v širším centru Brna.

Už samotný příchod je poněkud nestandardní. Dveře bytového domu se sice dají otvírat bzučákem, ale protože je místní zamykají, musí seniorka hodit klíče z okna na chodník.

A jelikož se nemůže vyklonit, aby viděla, kam je hází, očekávaná návštěva může také začít boulí na hlavě.

PŘEHLEDNĚ: Vzrostly dávky i čerpání rodičovské

Finance

„Od roku 1983 jsem v důchodu, pak jsem vypomáhala, ale skončila v roce 1990. Naposledy jsem byla venku 18. února 2020. Pamatuji si to přesně. Pak začal covid. A teď už chůzi po schodech z třetího patra nezvládnu. Mám závratě, vrávorám, i upadnu,“ řekla Právu.

Seniorka celý život pracovala jako sekretářka v brněnské Královopolské strojírně, takže byla stále mezi lidmi.

„Mé spojení se světem už je teď jen přes telefon. Nákup mi nosí děti. Do února jsem ani nevěděla, že bych mohla mít nárok na nějaký příspěvek, nakonec jsem o něj na konci února zažádala. A dozvěděla jsem se, že jsem vlastně dost zdravá, na konci května mi přišlo jakési předběžné vyrozumění o tom, že bych mohla dostat I. stupeň,“ zasmála se upřímně žena, když předložila reportérovi Práva štos papírů z komunikace s úřady.

Posuzování se prý zrychlí

Definitivní rozhodnutí o přiznání příspěvku má prý čekat někdy v první polovině července.

„Víte, mě by opravdu zajímalo, proč to tak dlouho trvá. Poslední kapkou pro mě bylo, když jsem si v Právu přečetla o tom, jak si k nám Romové z Ukrajiny či Maďarska přijíždějí pro pravidelnou dávku. Proč stát nemůže pomáhat vlastním lidem rychleji?“ zvážněla seniorka.

V jejím případě jí stát zřejmě přizná jen necelých devět stovek měsíčně.

„Není medicínský důvod, aby posuzovaná osoba nebyla schopna navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami, plánovat a uspořádat osobní aktivity, styk se společenským prostředím, stanovit si a dodržet denní program a vykonávat aktivity obvyklé věku,“ stojí ve zprávě České správy sociálního zabezpečení, s níž se Právo seznámilo.

PŘEHLEDNĚ: Pomoc s účty za energie

Domácí

„Vidíte, vlastně nemám žádné omezení. Až na to, že se nikam nedostanu. Takže luštím křížovky, osmisměrky, čtu, poslouchám rádio a občas televizi, hlavně publicistiku. Jen mě mrzí, že jsem přišla o BBC a německé kanály, ráda bych věděla, jak se dívají na současné dění,“ posteskla si seniorka.

Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Evy Davidové je proces přiznávání příspěvku na péči komplikovaný tím, že každý žadatel musí být osobně navštíven, nutné jsou i zprávy lékařů a postupuje se u každého individuálně.

„Celý proces si tedy vyžádá určitý čas. Nicméně snažíme se obecně o urychlení procesů, i v souvislosti s digitalizací a propojováním databází. Jsme si vědomi, že i tuto pomoc je potřeba poskytnout co nejdříve,“ uvedla.

Davidová upozornila, že nelze srovnávat různé druhy pomoci státu.

„Humanitární dávka je poskytována podle speciálního zákona, lex Ukrajina. Reaguje na bezprecedentní migrační vlnu a okolnosti vyžadují okamžité zpracování velkého množství žádostí. Nezkoumá se při jejím vyřizování zdravotní stav, zejména v případě první z dávek neprobíhá ani sociální šetření, jako je tomu u příspěvku na péči. Neprobíhá tedy žádné správní řízení. Obě tyto formy státní podpory jsou tedy v tomto ohledu nesrovnatelné,“ dodala mluvčí.

Reklama

Výběr článků

Načítám