Článek
Podle pléna ÚS nelze překročení ústavního zmocnění vlády „dovozovat pouze z toho, že nařízením některé podmínky ochrany veřejného zdraví zmírnila ve srovnání s předchozí právní úpravou“.
Zvýšení hlukových limitů proto překročení ústavního zmocnění nepředstavuje, neboť by v takovém případě vláda nemohla limity nijak korigovat. Jak připomněla soudkyně zpravodajka Daniela Zemanová, tato skutečnost „by v konečném důsledku zablokovala tvorbu jakékoli politiky státu“.
Senátoři, které zastupovala senátorka Jitka Seitlová, ve stížnosti tvrdili, že nařízení, které vstoupilo v platnost loni v červenci, povoluje výrazně vyšší hlučnost, přičemž se dotkne až 80 procent dopravních staveb.
Venku si nepokecají. Hluk z mosteckého autodromu otravuje lidem život
Stěžovatelé rovněž měli za to, že vláda přijetím nařízení nezvážila nepříznivé účinky hluku na zdraví obyvatelstva a náklady na zdravotní a sociální opatření s tím spojené. Tvrdili mimo jiné, že náklady spojené s negativními účinky nadměrné hlučnosti mohou být výrazně nákladnější nežli náklady na protihluková opatření. Postup kabinetu byl podle nich v rozporu se zákonem o ochraně veřejného zdraví.
Vláda opatření přijala se záměrem zjednodušit a zlevnit budování nové i rekonstrukce stávající dopravní infrastruktury.
Způsob odškodňování za ublížení na zdraví se měnit nebude, rozhodl Ústavní soud
