Rok a půl starý chlapeček zemřel na infekci meningokokem

„Šlo o devatenáctiměsíčního chlapečka, který zemřel koncem března,“ upřesnila Zuzana Okonji ze Státního zdravotního ústavu na brífinku ke Světovému dni meningitidy.

Na tuto závažnou bakteriální infekci loni zemřel i senior starší 65 let, potvrzeno bylo tehdy šestnáct případů nemoci.

Invazivní meningokokové onemocnění je bakteriální infekce, která může skočit amputací nohou, ohluchnutím, mentální retardací, ale i zánětem mozkových blan a krve.

„Největším nebezpečím je faktor času. Na začátku nevíme, příznaky nejsou specifické a podobají se respiračním infekcím,“ upozornil vakcinolog a epidemiolog Roman Prymula.

Nemocní mají horečky a bolest v krku. Během několika hodin se vše rychle změní, objeví se vyrážka, zmatenost, upadnout může nemocný do bezvědomí. „Když se dostává k lékaři, může být někdy už pozdě,“ dodal Prymula.

Podle statistik zemře v Česku každý desátý nemocný.

Nejvíce ohrožené jsou děti do čtyř let a středoškoláci ve věku 15 až 19 let. Pro ty se od letošního ledna rozšířila možnost hrazeného očkování.

Zdravotní pojišťovny plně proplácejí očkování, které bylo zahájeno do dovršení 12. měsíce, a také dětem mezi 14. a 16. rokem.

Ačkoliv se proočkovanost v Česku pohybuje kolem 54 procent u dětí do dvou let a kolem 34 procent u patnáctiletých, není to podle vakcinologů dostatečné. Mezi kraji jsou navíc významné rozdíly. Podíl očkovaných je potřeba zvyšovat, aby se snížily počty nemocných, kteří mají vážné následky a musí poté docházet na rehabilitace.

Vakcíny jsou v Česku dvě, podle typu. Odborníci je doporučují osobám ve věku 14 až 19 let nebo cestujícím do rizikových zemí. Zvážit by to měli i lidé po transplantaci kmenových buněk, s oslabenou imunitou, sepsí nebo třeba porušenou funkcí sleziny.

Po dvouletých proticovidových onemocnění očekávají odborníci vyšší výskyt meningitid. Na vzestupu jsou počty nemocných ve Spojených státech, před čímž v březnu varovalo Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) . Nebezpečná bakterie se šíří například v New Yorku.

Epidemiolog Prymula neočekává, že by v Česku něco podobného nastalo, byť se to dá těžko predikovat. Proočkovanost navzdory nedostatkům není v tuzemsku nejhorší.

„Osobně si myslím, že je to spíš kompenzační nárůst po covidové době, než siutace, která by vedla k celosvětovému ohrožení,“ zhodnotil Prymula.

Imunitní systém vyžaduje pravidelný trénink, vystavování se patogenům, což se při pandemii covidu nedělo. Dopady jsou vidět na násobně vyšším výskytu černého kašle, RS virů, respiračních nemocí i dalších infekcí.