Hlavní obsah

Registry vojenské kontrarozvědky se hemží jmény slavných sportovců

Právo, Josef Koukal

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Československá sportovní reprezentace má v čerstvě zveřejněných registračních protokolech komunistické vojenské kontrarozvědky silné zastoupení. Vysvětlení je nasnadě: řada špičkových sportovců byla před listopadem zároveň příslušníky armády. A ta podléhala zvýšenému zájmu vojenských tajných služeb.

Foto: ČTK

Brankář Jiří Králík se raduje z vítězství čs. mužstva nad sovětským mužstvem na MS v Praze v roce 1985.

Článek

Líhní sportovních talentů, ale zároveň i adeptů tajné spolupráce, byla Dukla. Od atletiky přes cyklistiku, fotbal, hokej, volejbal, ale i vodní a zimní sporty se v dobře vybavených a ekonomicky zajištěných oddílech připravovali sportovci pro vrcholové světové soutěže.

"Obecně lze říct, že to byla velmi specifická skupina, která měla oproti ostatním v Československu tu výsadu, že vyjížděla do zahraničí. Zároveň šlo o příslušníky armády, takže jim logicky byla věnována větší pozornost než civilním sportovcům,“ říká ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček.

Právě z Dukly se rekrutovali mnozí špičkoví sportovci, kteří před listopadem patřili k nejstřeženějším.

Holík, Králík, Leitner...

Nově zveřejněný registr vojenské kontrarozvědky obsahuje vedle současného šéfa Českého olympijského výboru Milana Jiráska například jména dvojnásobného halového mistra Evropy ve skoku do dálky z 80. let Jana Leitnera, bývalého trojskokana a dnešního šéftrenéra Českého atletického svazu Václava Fišera, olympijského medailisty ve skoku na lyžích Pavla Ploce nebo hokejového brankáře Jiřího Králíka.

V registračních protokolech je i jméno slavného mistra světa z roku 1972 a hokejového útočníka Jaroslava Holíka. Vojenská kontrarozvědka na něj zavedla spis v roce 1985 s krycím jménem "Rebel".

Ačkoliv není jasné, jestli je v jeho případě zachovaný spis, službě zřejmě nedonášel. Evidovala ho totiž jako tzv. prověřovanou osobu, tedy člověka, o němž se snažila získat všemožné informace například kvůli jeho možné nepřátelské činnosti nebo předtím, než se rozhodla jej získat ke spolupráci. Holík je přitom členem Síně slávy mezinárodní hokejové federace.

Na druhou stranu jiná jména tehdy slavných sportovců se v seznamech neobjevila. Například diskař Imrich Bugár.

Králík o svém záznamu nevěděl

"To je pro mě opravdu novinka,“ řekl ve středu Právu někdejší fenomenální brankář české hokejové reprezentace, stříbrný olympijský medailista z roku 1984 a mistr světa z roku 1985 Jiří Králík na to, že i jeho jméno figuruje mezi důvěrníky vojenské kontrarozvědky.

"Určitě jsem se tam dostal díky tomu, že jsem působil v Dukle Jihlava a pokaždé, když jsme se vraceli ze zájezdu – ostatně jako všichni z fabrik, kdo jezdili na zájezdy – podávali jsme hlášení a podepisovali protokol o své zahraniční cestě,“ nabízí vysvětlení.

"Na mnoha protokolech, které jsme jako členové Dukly Jihlava museli vyplňovat, bude samozřejmě můj podpis. Neměli jsme co skrývat,“ míní Králík.

Do své složky vedené vojenskou kontrarozvědkou ale prý nahlížet nehodlá. "Nikam se chodit dívat nebudu, z mého pohledu je to pro usmání. Byli jsme neustále sledovaní. I s reprezentací neustále jezdili zástupci těchto složek na každou akci,“ dodává hokejová legenda.

Báli se, aby "venku“ nemluvili

"Oni se velmi báli, aby příslušník armády jednak venku neprezentoval jiné názory než oficiální a jednak případně neutekl,“ vysvětlil motivaci vojenské kontrarozvědky Žáček. Sportovci figurují nejčastěji v kategorii "důvěrník“, která nemusí nutně znamenat vědomou spolupráci.

Podle Žáčka se ale mohou sportovci objevit i mezi agenty. "V registrech vedení spolupracovníci zřejmě budou v těch i oněch kategoriích, byla to součást administrativy toho režimu a v tom najdeme toho Orwella,“ dodal ředitel ústavu.

"Ať už to byl voják základní služby, nebo někdo ve funkci instruktora, čili tak zvaně voják z povolání. Vojenská rozvědka měla každého za úkol před cestou poučit a po návratu vyzpovídat,“ říká v rozhovoru pro Právo šéf Českého olympijského výboru Jirásek o praxi, která provázela výjezdy reprezentantů na zahraniční zájezdy.

Registry zahrnují i řadu jeho profesních kolegů, lékařů a doprovodného personálu sportovních reprezentací.

Ústav chystá důkladnější analýzu

Ředitel Žáček slibuje, že se jeho úřad časem propracuje i k analýze pronikání tajných služeb do struktury jednotlivých profesí včetně profesionálních sportovců.

„Určitě k tomu dojdeme. Bude to dělat jak archiv, tak náš ústav, případně i externisté. Tím, že se záznamy podle zákona otevřely veřejnosti, můžeme přizvat ke spolupráci kohokoli, koho by to zajímalo. Registry jsou velmi zajímavé, jde o dokumenty s velmi silnou vypovídací hodnotou a určitě si to zaslouží,“ uvedl Žáček.

Reklama

Výběr článků

Načítám