Článek
„Z průzkumu jednoznačně vyplynulo, že lidé bez domova nejsou pro společnost hrozbou, jelikož procento proočkovanosti lidí bez domova není významně nižší než u většinové populace v České republice. Počet klientů s ukončeným očkováním se pohybuje v průměru okolo 40 %. Ve městech, která se očkování sama aktivně věnovala, je proočkovanost ještě vyšší, cca 50 %,“ informoval Jan František Krupa, ředitel sociálních služeb Armády spásy.
„Vyšší proočkovanost máme v našich službách například v Ostravě, zejména na nízkoprahovém denním centru, kde se bavíme o 60 %. To je důsledkem činnosti Ordinace pro chudé, kterou provozuje Armáda spásy ve stejném objektu, kde se nachází sociální služby. Výsledky naší sondy zcela dokládají, že se minimálně u velkých center vyplatí mít ordinaci,“ dodal.
Lidé bez domova nejsou skupinou, která by záměrně ignorovala nebo narušovala boj s epidemií
Na přítomnost koronaviru se klienti Armády spásy také pravidelně testují. Průzkum ukázal, že pravidelně podstoupí test asi polovina z nich. „V některých městech, zejména v těch, kde je proočkovanost nižší, se jedná o bezmála 90 % uživatelů.
Procento klientů, kteří v posledních šesti měsících prodělali onemocnění covid-19 se nijak výrazně neliší od většinové populace, jedná se o zhruba 4 %,“ dodává zpráva Armády spásy.
Bezdomovců přibývá. Hlavně těch starších
Vedoucí oddělení rozvoje a kvality Armády spásy Jaroslav Vejmola soudí, že i osoby bez přístřeší se snaží o své zdraví pečovat a podstupují očkování i testování proti covidu jako většinová populace.
Lidé na ulici opatření chápou
„Výsledky z Ostravy dokazují, že pokud lidé bez domova mají jednoduchý přístup k očkování, míra proočkovanosti je srovnatelná s celkovou populací. Srovnatelná je i ochota nechat se očkovat a dodržovat ostatní opatření. Stejně tak porozumění naléhavosti situace je stejné jako u ostatní populace. Lidé bez domova nejsou skupinou, která by záměrně ignorovala nebo narušovala boj s epidemií,“ dodal Vejmola.
| V České republice žilo v roce 2019 zhruba 23 830 lidí bez domova, z toho 2600 dětí. |
|---|
| Nejvíce jich žije v Praze a Moravskoslezském kraji. |
| Mezi osoby bez domova jsou podle mezinárodní typologie ETHOS řazeny nejen lidi, kteří přespávají přímo na ulici nebo v noclehárnách, tak i ti, kteří jsou ubytovaní v sociálních zařízeních, jako jsou azylové domy nebo domy napůl cesty. |
| zdroj:Výzkumný ústav práce a sociálních věcí |
Průzkum uskutečnila Armáda spásy ve svých největších nízkoprahových centrech a noclehárnách v Praze, Brně a Ostravě. Klienti odpovídali anonymně.
O zdraví lidí bez domova pečuje i organizace Medici na ulici. Jak na jaře sdělili Právu, u svých klientů často řešili zejména nedostatek hygienických a ochranných prostředků, jako byly například čisté respirátory.
Nejčastěji však u svých klientů neřeší covid, ale bércové vředy, oteklé nohy nebo chronické nehojící se rány.