Článek
„Odbornice z ministerstva nám na školení řekla jasně: po letech zkušeností s příspěvkem na péči víme, že bývá zneužíván. A to i rodinnými příslušníky, kteří bez odborné znalosti pečují o člověka, který ‚leží na posteli‘. Málokdo z příbuzných má odbornou kvalifikaci, aby se o něj náležitě postaral,“ řekl Právu šéf Centra sociálních služeb Děčín Marek Hošek.
Přestože se to ví, těžko se s tím bojuje. Ministerstvo práce a sociálních věcí samo připouští, že nemá dost lidí, aby využívání příspěvku na péči ohlídalo.
Podle Jiřího Vaňka z tiskového oddělení ministerstva práce provedl v loňském roce Úřad práce, pod nějž dozor spadá, 14 tisíc kontrol. „Bohužel personální kapacita neumožňuje Úřadu práce vykonávat kontroly využívání příspěvku ve větší míře,“ uvedl Vaněk s tím, že nedostatky sice v několika případech odhaleny byly, ale nebylo jich mnoho.
Úřad neeviduje počty zneužití u konkrétních příspěvků, ale jen u všech dávek plošně. Celkově loni odhalil téměř 9370 případů neoprávněného pobírání různých sociálních dávek ve výši 65 miliónů korun. V roce 2013 jich bylo 7950 za téměř
54 miliónů.
Díky posílení řad zaměstnanců úřadu se podařilo od loňska počet kontrol zvýšit. Do října 2014 nabobtnal úřad o 600 zaměstnanců, dalších 300 přijímá od letošního května.
„Kontroly se zaměřují na to, zda příjemce využil příspěvek k zajištění pomoci, zda pomoc poskytuje ohlášený poskytovatel péče, zda pomoc odpovídá stanovenému stupni závislosti oprávněné osoby a životním potřebám, které oprávněná osoba není schopna sama zvládat,“ sdělil Vaněk Právu.
Výše příspěvku na péči se odvíjí od čtyř stupňů závislosti postiženého na pomoci jiné osoby. Dospělí v prvním stupni mají nárok na 800 korun měsíčně, ve druhém stupni na 4000 korun, ve třetím 8000 a ve čtvrtém 12 tisíc korun.
O pomoc lze přijít také vinou ústavu
Pokud se ukáže, že péče byla zanedbávána, anebo že nebyl příspěvek použit na úhradu péče, může Úřad práce zahájit správní řízení. Někdy se péče předá jinému poskytovateli, jindy se stanoví zvláštní příjemce dávky, který její využití kontroluje. Může však dojít i na zastavení výplaty příspěvku, nebo na jeho odejmutí.
Do této situace se může postižený dostat zcela nevědomky. Úřad ombudsmanky nedávno odhalil dvacet neregistrovaných ústavů, které poskytovaly sociální péči neoprávněně. Z příspěvku na péči totiž mohou nabízet pomoc jen státem registrované instituce.
„Neregistrovaná zařízení kromě rizika špatného zacházení staví své klienty do pozice, kdy by jim mohl být příspěvek na péči odejmut, přestože péči a sociální služby potřebují, protože je nakupují od neregistrovaného zařízení,“ sdělila Právu mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková. A upozornila, že by si měl každý ohlídat, zda je dané zařízení na krajském úřadu registrováno.
Neadekvátní „pomocníky“ může lákat zejména příspěvek pro osoby s těžším postižením. Pokud s tím postižený souhlasí, může převést příspěvek na péči třeba na souseda, aby se o něj staral.
Místo služeb si přilepšují
„Ale ten v tom třeba vidí jen zdroj příjmu. Takové situace mě rozčilují, příspěvek na péči dostávají lidé, kteří jsou na tom hodně špatně,“ posteskl si Marek Hošek.
Blízkým či příbuzným nemusí však jít jen o obohacení. Často si věří, že péči zvládnou, a ani si neuvědomují, že své síly přecenili. Ostatně kvůli tomu byl i příspěvek na péči zřízen, tedy aby postižení mohli zůstat ve svých domácnostech a nekončili izolovaní v ústavech.
„Jenže málokdo ví, jaké speciální pěny se musí používat u proleženin apod. Je to i nákladné. Třeba speciální pěny nebo antidekubitní matrace jsou hodně drahé, pokud se nenakupují v rámci množstevní ceny,“ dodal Hošek.
Někteří znalci terénu hovoří zcela otevřeně i o tom, že příspěvky na péči se běžně rozplývají v nákupních centrech, nebo se jimi přispívá na domácnost.
Podle mluvčí Úřadu práce Kateřiny Beránkové dochází ve většině případů neoprávněného pobírání dávek z neznalosti zákona, ale objevují se i takové, v jejichž rámci někteří klienti postupují plánovitě.
Proto také pobočky Úřadu práce spolupracují s policií, státním zastupitelstvím a obcemi. V krajním případě tak může dojít i na trestní stíhání. Jako třeba v případě muže, který si po smrti manželky nechal nadále posílat příspěvek na péči o ni. Zaměstnankyně úřadu však získaly přístup do evidence obyvatel a na podvod se přišlo.
Škoda činila 400 tisíc korun, za což se muž zodpovídal před soudem a skončil s podmíněným trestem odnětí svobody.