Článek
Blažek před schůzí vlády poznamenal, že se s tématem na evropské úrovni začalo spěchat, protože ho chce otevřít švédské předsednictví.
Úmluva odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci.
Istanbulská úmluva z roku 2011, kterou už ratifikovaly čtyři desítky států včetně jihoevropských katolických zemí, vyvolává v Česku kontroverze. Obecně by se v debatě o úmluvě na národní úrovni podle Blažka měly uklidnit vášně, vláda plánuje o postoupení dokumentu k ratifikaci rozhodovat za týden. O tématu budou diskutovat i stranické orgány vládní pětikoalice.
Nejvyšší státní zástupci by mohli mít funkční období na sedm let, schválila vláda
Za paradoxní Blažek označil, že by návrh měla schvalovat Rada ministrů dopravy. Po jednání kabinetu potvrdil, že za Česko bude jednat ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Úmluva byla přijata v dubnu 2011, za vlády ČSSD a ANO byla podepsána o pět let později. „To znamená, když slyšíme od opozice, zejména hnutí ANO, že to nepotřebujeme, tak vláda, ve které už hnutí ANO bylo, schválila stanovisko, že máme přistoupit,“ konstatoval Blažek.
„Málokdo četl text celý“
Bývalé vlády ratifikaci dokumentu odsouvaly právě kvůli kontroverzím, které dokument budí. Odmítají ho konzervativci či sedm křesťanských církví. Podle zastánců naopak pomůže zlepšit pomoc obětem a představuje i symbol, že násilí je v Česku nepřijatelné. Podle ženských organizací je úmluva terčem dezinformační kampaně některých spolků i jednotlivců.
„Málokdo četl text celý,“ podotkl Blažek. „Máme dva tábory. Jeden je ostře proti – když se přijme, tak to bude znamenat, že zboří tenhle svět. A ten druhý tábor říká, že pokud ji přijmeme, tak to znamená, že okamžitě skončí jakékoliv násilí na ženách. Obojí jsou názory vyhraněné, a ne úplně správné,“ konstatoval Blažek.
Osobně si myslí, že je třeba „vášně pokud možno uklidnit“ a že nastal čas, kdy vláda má dokument Sněmovně postoupit. Návrh kabinetu ministerstvo spravedlnosti zaslalo v pondělí, na středeční program ale zařazen nebyl. Blažek očekává, že se tak stane za týden.
Premiér Petr Fiala (ODS) se k léta odkládanému tématu vyjádřil minulý čtvrtek při interpelacích ve Sněmovně. Žádné podstatné změny v českém právním řádu kvůli úmluvě nutné nebudou, uvedl. Pro ratifikaci úmluvy se minulý týden vyslovil také prezident Petr Pavel, který v případě parlamentního souhlasu dostane dokument k podpisu.
Text úmluvy poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech. V úmluvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy. Text zmiňuje, že do prevence by se měli zapojit i muži a chlapci. Pracovat by se mělo i s násilnými osobami.
Dokument mezi jinými státy nedávno ratifikovala také Ukrajina čelící agresi Ruska, které ratifikaci odmítlo stejně jako Bulharsko či Maďarsko. Neprovedlo ji Slovensko. Od úmluvy předloni odstoupilo Turecko, ačkoli ji ratifikovalo v roce 2012 jako první ze signatářů.
Fiala: Po jednání s Černochovou a Řehkou bude jasné, že rozpory nejsou
