Hlavní obsah

Pomohl otci zemřít. Přesto po něm může dědit, rozhodl Nejvyšší soud

6. 1. 2022, 17:35

Kontroverzní společensko-právní otázku asistované sebevraždy v Česku oživil případ, který v uplynulém roce řešil Nejvyšší soud (NS). Udál se na Moravě. Dospělý syn tam pomohl svému otci trpícímu dlouhodobě nevyléčitelnou nemocí k sebevraždě.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Za trestný čin účasti na sebevraždě syn posléze dostal podmínku na 36 měsíců s hrozbou ročního vězení. Tím to ale neskončilo.

„Pozůstalostními soudy byl následně posouzen jako dědicky nezpůsobilý s argumentací, že spáchal trestný čin proti zůstaviteli,“ popsal nyní Právu pod podmínkou zachování anonymity aktérů i místa soudce Nejvyššího soudu Roman Fiala, jenž o kauze rozhodoval.

Syn by tak nic nedědil, navzdory tomu, že otec si v dopise na rozloučenou výslovně přál, aby po něm dědil právě on: „Odcházím dobrovolně z tohoto světa. Mám nemoc ALS a nechci se dál trápit a ani svoje okolí. Najdete mě na dně propasti. Vše odkazuji svému synovi.“

Ve Švýcarsku legalizovali sebevražedný sarkofág. Stačí jedno mrknutí

Věda a školy

Muž trpěl amyotrofickou laterální sklerózou (ALS), tedy neurodegenerativním onemocněním motorických neuronů mozku a míchy. Toto onemocnění způsobuje degeneraci a ztrátu mozkových buněk centrální nervové soustavy. U nemocného postupně dochází ke svalové slabosti, až atrofii a pacient zůstává paralyzován. Na ALS neexistuje lék.

Soud sice dospěl k závěru, že dopis na rozloučenou splňuje veškeré náležitosti stanovené zákonem pro tzv. holografní (rukou psanou) závěť a že tato závěť je po formální stránce platná. Jenže stejně mělo být dědictví rozděleno pouze mezi sestru a dva synovce. Sestra argumentovala právě tím, že bratr nemá nic zdědit, protože pomohl otci k sebevraždě.

Odvolací soud rozhodl, že když se syn podílel na smrti zůstavitele, nemá právo po něm dědit. Až po dovolání syna se případ dostal k Nejvyššímu soudu. „Je to jeden z nejdojemnějších příběhů mé soudcovské praxe,“ přiznal Právu soudce Fiala.

A připomněl okolnosti případu. Otec trpěl kvůli své nemoci léta a nebylo mu pomoci.

Klinika eutanazie odmítá neočkované

Koktejl

Syna úpěnlivě prosil, aby jej odvezl k propasti, kde své trápení ukončí. Syn se dlouho zdráhal, až se nakonec přání podvolil a otce v březnu 2017 k propasti dovezl. K zábradlí mu dal schůdky a odjel. Otec se se synem ještě rozloučil SMS zprávami, v nichž mu psal, že ho vroucně miluje a děkuje mu.

Jak následně dosvědčila řada výpovědí a písemných důkazů, rozhodnutí otce o sebevraždě nebylo impulzivní a jeho jinak zoufalý zdravotní stav ho ne­omezoval ve schopnosti vnímat a rozhodovat se. K sebevraždě se definitivně rozhodl poté, co mu zemřela manželka.

Účast na sebevraždě

Soudce Fiala případ konzultoval i s řadou kolegů a nakonec definitivně rozhodl, že „syn není dědicky nezpůsobilý, že trestný čin, který spáchal, nesměřoval proti zůstaviteli, ale naopak byl vykonán jen a výhradně na základě žádosti zůstavitele, a je tedy absurdní, aby byl trestán dědickou nezpůsobilostí“. Syn tak po otci dědil.

Trestní zákoník stanovuje, že „kdo jiného pohne k sebevraždě nebo jinému k sebevraždě pomáhá, bude potrestán, došlo-li alespoň k pokusu sebevraždy, odnětím svobody až na tři léta“.

Autor sebevražedného sarkofágu vyvíjí také smrtící čip. Když na něj nositel zapomene, zemře

Koktejl

Robert Fremr, jenž do loňska působil mj. jako soudce Mezinárodního trestního soudu, v komentáři k zákoníku dodává, že „za pomoc k sebevraždě pak bude možno pokládat takové jednání pachatele, které k jejímu spáchání jakkoli přispěje. Fyzická pomoc může spočívat například v opatření prostředků k jejímu spáchání, v odstranění překážek…“.

Rozsudek Nejvyššího soudu ale pohled na rozhodování o dědictví, v nichž mají pozůstalí podíl na sebevraždě zemřelého, korigoval. V judikátu uvedl, že „pro závěr o dědické nezpůsobilosti ve smyslu ustanovení… občanského zákoníku je rozhodující posouzení soudu v řízení o pozůstalosti, zda dědicem spáchaný čin (např. účast na sebevraždě zůstavitele) směřuje proti zůstaviteli; nepostačí pravomocný rozsudek soudu v trestním řízení, že byl tento trestný čin povahy úmyslného trestného činu spáchán a že jej spáchal dědic“.

Debata o legalizaci dobrovolné smrti

Debaty o asistované sebevraždě či eutanazii trpících a nevyléčitelných lidí se i u nás vedou léta. Naposledy tuto věc rozvířil případ pana Martina (37), trpícího rovněž ALS, který se loni za doprovodu manželky rozhodl pro asistovanou sebevraždu ve Švýcarsku, kde je legální.

Eutanazie v Česku? Politici se neshodnou

Domácí

Eutanazii se u nás snažila legalizovat skupina kolem poslankyně ANO Věry Procházkové, ale vláda tento návrh předloni odmítla. Proti záměru se postavila ministerstva zdravotnictví, vnitra a sociálních věcí, Nejvyšší soud, Nejvyšší státní zastupitelství, Česká biskupská konference i zaměstnavatelské svazy i prezident Miloš Zeman.

Jako první eutanazii legalizovalo v roce 2002 Nizozemsko, loni pak Portugalsko. Legální je také v Belgii a Lucembursku. Švýcarsko umožňuje asistovanou sebevraždu, tedy sebevraždu vykonanou s pomocí jiné osoby.

Reklama

Výběr článků