Článek
„Během dvou týdnů vláda přijme usnesení a prostředky budou alokovány z jiných kapitol státního rozpočtu. Školy se nemusí obávat, že by peníze nedostaly,“ přislíbil ministr Bek 7. května ve Sněmovně. Reagoval tak na stupňující se tlak opozice kvůli nejistotě s financováním nepedagogických pracovníků ve školství.
Mezera v rozpočtu resortu vznikla, když vláda na začátku března ustoupila od původního plánu převést financování nepedagogů od září na zřizovatele - na obce a kraje, a rozhodla se, že finance půjdou ze státního rozpočtu až do konce roku. Od té doby však školy i zřizovatelé zůstávají v nejistotě, neboť tyto finance v rozpočtu školství chybějí.
Bekem slibované usnesení vláda ve středu nepřijala navzdory tomu, že již ve středu 28. května budou poslanci hlasovat o tzv. velké školské novele, změna je její součástí.
„V této záležitosti nebylo vydáno žádné usnesení vlády,“ uvedla na opakované dotazy Novinek mluvčí ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podle jejího vyjádření pouze informoval vládu o „technickém postupu převodu prostředků určených na dofinancování nepedagogických pracovníků a dalších neinvestičních výdajů do rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy“.
Peníze rozdělí
Přestože původ peněz je stále nejasný, ministerstvo školství přislíbilo, že na základě Stanjurou prezentovaném řešení v následujících dnech školám a školským zařízením rozepíše prostředky ve výši přibližně deset miliard korun. Ty mají pokrýt náklady na nepedagogické pracovníky a další neinvestiční výdaje na období od září do prosince 2025.
„Školy a školská zařízení obdrží prostředky ve standardních termínech,“ uvedla Lucká Loosová.
V počtech ministerstva však oproti původním číslům přibližně jedna miliarda korun chybí. Předseda školských odborů František Dobšík pak odhaduje, že částka by se měla pohybovat spíše okolo 11,5 miliardy, neboť peníze jsou spočítané na nižší počet nepedagogů, než ve školách skutečně je, řekl ČTK.
Záměrem vládní koalice je, aby financování školníků, administrativních a dalších pracovníků ve školách zajišťovali zřizovatelé. Vláda proto chce obcím a krajům zvýšit podíl na sdílených daních. Příjmy by se jim měly zvýšit podle dosavadních odhadů o 32,4 miliardy korun v příštím roce. Samosprávy, které školy zřizují, by měly financovat také učebnice a učební pomůcky, vzdělávání učitelů či výlety a exkurze.
Návrh na převod financování nepedagogických pracovníků je terčem ostré kritiky opozice. Proti se postavili také zástupci Svazu měst a obcí i Sdružení místních samospráv. Školské odbory organizovaly proti záměru petici, která nasbírala na 70 tisíc podpisů.
