Pas 92 tisíc, občanka 28 tisíc korun. Falešné české doklady patří k nejdražším

Policie se situací v online podsvětí zabývá. „Naši specialisté se pohybují na darknetu (tzv. temném internetu, pozn. red.) a online prostředí monitorují. Pokud se o něčem takovém dozvíme, tak to řešíme. Více informací k našim postupům ale z taktických důvodů sdělovat nemůžeme,“ řekl Právu mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.

Podle analýzy technologicko-bezpečnostní společnosti NordVPN se v nabídkách zločinců objevují české doklady: občanské i řidičské průkazy, cestovní pasy nebo covidové certifikáty. Stačí speciální programy, adresa tržiště a dostatek kryptoměny. Tuzemské dokumenty pak podle zprávy patří k nejžádanějším a nejvíc ceněným.

Pořídit pas je podle zmíněné společnosti možné v přepočtu za 92 tisíc, občanka vyjde na 28 tisíc, zhruba stejně jako řidičák. Cena se na černém trhu odvíjí od toho, kolik těchto dokladů se v internetovém prostředí nachází, jak těžké je dokumenty zprostředkovat a v jaké kvalitě si je nakupující pořizuje. „Ceny, velmi zjednodušeně řečeno, určuje nabídka a poptávka,“ dodal k částkám Vinčálek.

Například polský pas stojí na černém trhu 30 tisíc korun, francouzská občanka v přepočtu jen něco přes pět tisíc. Analýza nezmiňuje, o dokumenty kterého státu mají nakupující největší zájem. „Kopie pasů byly nejdražší položkou s průměrem asi 600 dolarů (v přepočtu 14 580 Kč). Ceny se však mezi jednotlivými zeměmi značně lišily, třeba argentinské pasy byly nejlevnější – 9 dolarů (asi 218 Kč) za kus, naopak české, slovenské a litevské pasy patřily mezi nejdražší,“ stojí ve zprávě.

V přepočtu už za 250 korun jsou podle zjištění Práva na darkwebu k mání šablony občanských průkazů i s návodem k použití, do nichž si je možné dosadit vlastní jméno a fotku. Ty pak jen stačí vytisknout na specializované tiskárně. Takové padělky jsou ale velmi nedokonalé a snadno rozpoznatelné. Pachatelé trestné činnosti si proto pořizují věrohodnější dokumenty, jejich cena ale s úrovní zpracování pochopitelně roste. Nabídka provedení je různá.

„Může jít o prodej dat z čipu cestovního pasu, skeny ukradených dokladů až po fyzické doklady,“ popsal Tomáš Flídr, odborník na kyberbezpečnost ze společnosti Memsource.

Podle dalšího experta na počítačovou bezpečnost Miloslava Lujky za nabídkami mohou stát organizované skupiny.

„Ve velké míře se obchodují například brazilské pasy, které se dají falzifikovat. V chudších zemích jsou lidé ochotni svůj pas prodat a nakoupit si nový,“ řekl.

Důvody používání falešných nebo kradených dokladů jsou podle expertů rozličné. Mohou je využívat například k cestování, ale je to riskantní. „Na falzifikát českého pasu s biometrickým údajem by přišli při první kontrole na letišti. To zfalšovat nedokážou. Můžete si to koupit, ale nevycestujete, je to dobré k jinému účelu,“ popsal Lujka.

Pachatelé podle odborníků dokumenty využívají od prostého prokazování se na ulici, přes půjčky, výběry z bank, sázení až po zakládání účtů v daňových rájích.

Veškerá komunikace na tržišti probíhá šifrovaně, takže nákup je anonymní. „Datová zpráva jde z jednoho bodu na druhý, přičemž každý bod dokáže rozšifrovat jenom vrchní vrstvu, která mu říká, kam to má poslat dál, ale nevidí, odkud to přišlo. Takových bodů může být i deset. Díky tomu je utajen konečný odesílatel, takže příjemce neví, kdo zprávu na začátku odeslal,“ dodal Flídr.

Šifrovaná komunikace sice ztěžuje práci vyšetřovatelů, pachatelé však zároveň nejsou ani úplně nedohledatelní. Za dobu, co se tento způsob prodeje ilegálního zboží využívá, se našla celá řada metod, jak skutečnou adresu prodejců odhalit.

„V poslední době si řadu tr­žišť, kde se tyto věci prodávají, zřizují přímo policejní orgány různých zemí, nebo je postupně ovládnou, nějakou dobu nechají běžet a mezitím shromažďují data o kupujících i prodejcích. Pak je všechny najednou seberou,“ sdělil Flídr.

Za padělání i užívání padělaných dokladů hrozí vysoké tresty, pachatelé mohou jít až na deset let do vězení.

„Pokud by šlo o velkou organizovanou skupinu, která se zabývá nákupem a prodejem nebo falšováním dokladů, tak je pravděpodobné, že se tím bude zabývat NCOZ, kde je sekce kybernetické kriminality,“ sdělil mluvčí policie Vinčálek.

Loni v březnu dopadli jihočeští kriminalisté muže z Prahy, který podvodně vybral v bankách z cizích účtů přes milion korun. Používal při tom sedm falešných občanských průkazů a různé převleky.