Článek
„Trvalé zastřešení by změnilo podobu, povahu, výraz a celkovou atmosféru hradu,“ vysvětlil Novinkám ředitel brněnského pracoviště památkového ústavu Zdeněk Vácha zamítavé stanovisko instituce.
Podle Váchy neexistuje ani žádná forma zastřešení, která by vypadala jako historická. „Víme, že všechny snahy o vytvoření něčeho takového byly vždy neúspěšné. Nicméně mobilní a dočasné zastřešení za nás má svůj smysl,“ řekl ředitel. Naopak pevné zastřešení by z tohoto charakteristického nádvoří udělalo v podstatě podivnou moderní halu.
Na Špilberku sídlí Muzeum města Brna. Hradem, který byl kdysi sídlem moravských markrabat a za Rakouska-Uherska se změnil v tzv. „žalář národů“, projde ročně 800 000 lidí. Značná část z nich navštíví i velké nádvoří, kde se konají četné společenské a kulturní akce, kupříkladu oblíbené Shakespearovské letní slavnosti.
„Rozhodnutí památkářů nás nezaskočilo, tak trochu jsme s tím počítali. Nyní víme, na čem jsme, a podle toho budeme postupovat dál,“ řekl Novinkám ředitel muzea Zbyněk Šolc s tím, že chybějící střecha působí pořadatelům akcí problémy - kvůli nepřízni počasí se poměrně často přerušuje či odkládá program.
Mobilní zastřešení by Šolc rád získal do začátku letní sezóny 2028, přičemž zřejmě půjde o plachtu, která se bude natahovat na kovové konstrukce. Několik návrhů na mobilní zastřešení vytvořili před třemi roky studenti architektury brněnského Vysokého učení technického a právě na ně chce muzeum nyní navázat.
Zastřešení se týká velkého nádvoří hradu Špilberk.
