Článek
Čerpací stanice, jež stojí uprostřed soukromých pozemků, byla postavena v 60. letech 19. století. „Jde o přízemní zděnou stavbu nepravidelného půdorysu s přiléhajícím cihelným komínem kruhového půdorysu. Stanice byla součástí zavlažovacího systému šilheřovického zámeckého parku,“ nastínila Petra Batková z ostravského pracoviště Národního památkového ústavu.
Podle ní se jedná o ojedinělou technickou památku, která doplňuje soubor památkově chráněných staveb v areálu šilheřovického zámku a zároveň tvoří výraznou krajinnou dominantu.
„Komín se svým architektonickým pojetím odkazujícím na podobné stavby v Anglii, dobou vzniku a intaktním dochováním zděné konstrukce řadí k nejhodnotnějším komínovým stavbám u nás,“ upozornila.
V republice podobný komín není
Vlastníkem památky je Jan Svěrkoš. Podle něj je možné, že za stavbou komína v anglickém stylu stojí Clarisa, manželka jednoho z Rothschildů, jimž šilheřovické panství v minulosti patřilo. „Byla to Angličanka, možná s tím nápadem přišla ona,“ poukázal s tím, že on sám se kvůli napodobenině ochozu domníval, že jde o hlásku – tedy pozorovací věž, jaké stávají u opevnění.
Vyloženě anglická záležitost.
„Památkáři mi ale řekli, že tímto způsobem se maskovaly komíny v Anglii, a že v republice podobný komín není. Že je to vyloženě anglická záležitost,“ dodal.
Památkově chráněná je i budova pod komínem. A to přesto, že podle Svěrkoše už byla dost poničena.
„Nejprve to vybombardovali ruští letci, kteří to kvůli komínu považovali za továrničku. Na komínu je ostřelování dodnes vidět. A pak z toho za komunistů udělali socialistický byt. Už jsme vše kromě komína ale opravili,“ řekl majitel památky a vysvětlil, jak stanice fungovala.
Vysočina má čtyři nové památky
Na komín byly v minulosti napojeny parní stroje, které stály v objektu zničeném za války, z nějž zbyly už jen základy. „Čerpaly nahoru na Juliánku, což je kopec s umělou vodní nádrží, vodu, která pak samospádem zavlažovala park,“ popsal Svěrkoš.
Kromě parní čerpací stanice prohlásilo v poslední době ministerstvo kultury za kulturní památku v Moravskoslezském kraji také dřevěnou stodolu z první třetiny 19. století v Roudnu na Bruntálsku a tři roubenky z 19. století v Mořkově na Novojičínsku.