Článek
Exponáty jsou seřazeny chronologicky, tedy od nejstarších zkamenělých trilobitů až po realistické modely zvířat, která žila v době ledové. K nejstarším kouskům výstavy patří zkamenělina Cooksonia barrandei – nejstarší suchozemské rostliny na světě.
„Ta zkamenělina pochází z nálezu Joachima Barranda z 19. století. Máme velikou sbírku zkamenělin, které Joachim nalezl. Je to jedna z nejunikátnějších sbírek na světě,“ popisuje generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Zkamenělá rostlina Cooksonia barrandei
Stáří rostliny odborníci určili na 432 milionů let. „Na základě nejnovějších vědeckých poznatků zjistili, že žila na zemi a produkovala kyslík, tedy že planeta v té době už byla zelená, což se předtím nevědělo,“ uvádí Michal Lukeš.
Dalším vystaveným unikátem je model jediného českého objeveného dinosaura. „V druhohorách dinosauři na našem území nežili, bylo tady moře, takže se zde nacházel spíš podmořský život,“ vysvětluje Michal Lukeš výjimečnost nálezu, „ale bylo tu i několik ostrovů. Dinosaurus Burianosaurus augustai se zachoval vlastně náhodou. Žil na jednom z těch ostrovů, pravděpodobně uhynul a spadl do moře. Jedna z jeho kostí se zachytila v nějakých nánosech a zfosilněla.“
Na stehenní kosti Burianosaura augustai zůstaly rýhy po zubech pravěkých žraloků.
Podle nálezu této jediné stehenní kosti odborníci odhalili, jak dinosaurus vypadal a jak byl veliký. Díky rýhám po zubech na povrchu kosti zjistili i to, že jeho tělo sežrali pravěcí žraloci.
„Odborníci určili, jak dinosaurus vypadal. Následně jsme k tomu přizvali paleoartisty, konkrétně pana doktora Sováka, který spolupracoval i na Jurském parku, a ten dinosaura nakreslil a vdechl mu život. Samotný model poté vzniká za pomoci akademických sochařů, kteří ho vytváří uměleckými metodami,“ popisuje Michal Lukeš.
Model šavlozubého tygra
V sálech zaměřených na třetihory a čtvrtohory mohou návštěvníci pozorovat další realistické modely pravěkých zvířat, například medvědopsů, šavlozubého tygra nebo mamuta i s mládětem. K vidění je také originál kostry srstnatého nosorožce.
„Národní muzeum je i vzdělávací instituce a my jsme se rozhodli tu expozici doplnit vzdělávacími linkami a haptickými prvky, to znamená, že tu jsou i originální předměty, na které si návštěvníci mohou sami sáhnout. Mezi dětmi je to velmi populární,“ říká Michal Lukeš. „Výstava je doplněna i multimediální linkou tak, aby byla zábavná a poutavá a propojovala jednotlivé vědecké poznatky do příběhu,“ dodává.