Hlavní obsah

Oběti železné opony čekají na spravedlnost

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ani téměř čtvrtstoletí po pádu železné opony se společnost odpovídajícím způsobem nevypořádala s oběťmi bývalého režimu. Smrt lidí, kteří zemřeli při cestě za svobodou, zůstala nepotrestána.

Foto: Milan Vojtek, Právo

Rakouský honorární konzul Georg Stöger připomněl oběti cesty za svobodou přes železnou oponu. Na snímku s tlumočnicí

Článek

Připomenout osud lidí, jejichž životy vyhasly při cestě z vězení zvaného východní blok, mělo setkání u pomníku pár kroků od česko-rakouské hranice nedaleko Mikulova na Břeclavsku. Uskutečnilo se v pátek dopoledne.

„Nikdo z těch, kteří nesou odpovědnost za oběti cesty za svobodou, nebyl potrestán. Buď zemřeli, nebo pro svůj zdravotní stav nestanuli před soudem, napsal do poselství setkání zakladatel občanského sdružení PAMĚT Miroslav Kasáček, kterému nemoc zabránila v osobní účasti na již tradiční akci.

Monument v podobě třiapadesáti ocelových profilů tyčících se k obloze připomíná oběti cesty přes železnou oponu. Počet stél má své opodstatnění, shoduje se s počtem lidí, kteří zahynuli na hranicích Jihomoravského kraje a Dolního Rakouska při překonávání státní hranice. V každém kusu železa je jméno mrtvého. A nejsou to jen lidé z tehdejšího Československa, na zadrátované hranici vyhasly životy lidí z východního Německa, Polska i Rakouska.

Štrougal: Elektřinu na hranici jsem chtěl vypnout, zdržela to politika

Domácí

Podle Kasáčka nemáme dluh jen v otázce spravedlivého vypořádání s původci smrti na hranici – tedy představiteli tehdejšího režimu –, ale dluh má celá společnost, včetně představitelů země, kteří by měli udělat kroky k vyrovnání se s minulostí. Rakouský honorární konzul Georg Stöger připomněl, že už téměř čtvrtstoletí máme volný pohyb přes hranici, připomněl ale také, že současná situace ve světě není jednoduchá a je třeba nedopustit růst napětí.

Na hranici nezemřeli jen lidé prchající na Západ. Historici zdokumentovali i případ zastřelení dvou rakouských rybářů, které v létě roku 1956 zastřelila hlídka Pohraniční stráže při rybaření. Po letech se ukázalo, že jeden z nich paradoxně pomáhal Státní bezpečnosti odhalovat převaděče. Naopak některým se cesta podařila, třeba z Úval u Valtic se v roce 1985 čtyři mladíci podhrabali pod hranici. Břeclavan Libor Veselský proplul do Rakouska po Dyji, maskovaný kmenem stromu. V jeho dutině mohl mít hlavu nad hladinou.

Kdo odsuzuje odboj bratrů Mašínů, nechápe dobu, ve které žili

Hlas na poušti

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám