Nesvoboda mizí z paměti, ukazuje kvíz v Pelhřimově

Zastavení s kvízovými otázkami lehce testují zúčastněné, jak se orientují ve standardech i pádu doby, od jejíhož konce letos uplynulo už 34 roků.

„Trochu překvapením je, že některé otázky dávají zabrat i pamětníkům,“ usmívá se Josef Vaněk. Možnost provětrat si vzpomínky přitom měla být primárně zábava. Ale snad i je.

„Děti toho o listopadu 89 moc nevědí, a je otázkou, do jaké míry je to kvalitou školní výuky a do jaké jejich vztahem k historii. Pro dnešní teenagery je Sametová revoluce prostě pravěk, zvlášť pokud si dobu budování reálného socialismu pořádně nepamatují už ani jejich rodiče,“ připomíná autor naučně zábavné iniciativy.

„Byla tu rodina od Ostravy, manželé s dvěma dcerami. Pro ty žabky to byl zprvu dějepis, ale nakonec je to bavilo. Starší z dívek pak přišla s tím, že to dala „na trojku“. Ale maminka ji omluvila, že by to dcera dala za dvě, kdyby jí špatně neporadila,“ usmál se Josef Vaněk.

Jednou ze záludností se prý ukazuje otázka na „viktorku“, symbol vzdoru a míru, gesto s prsty do V spojené s Václavem Havlem. Dnešní dospívající prý těžko chápou i termín železná opona. „Když svým dětem tři sta metrů od Muzea železné opony ve Valticích názorně předvádím, jak tu jediný krok mohl člověka stát život, nejsou s to tomu porozumět. Můžeme mít tisíc výhrad k realitě dneška, ale neměli bychom zapomínat na opravdu důležité věci,“ uzavírá Josef Vaněk.

Největší odměnou mu je, když lidé v pelhřimovském muzeu rekordů začnou vzpomínat na vlastní zážitky z listopadu 89. „Nezřídka kdy se stane, že tu stojí skupina lidí, kteří se nikdy neviděli, a ve vzpomínkách ožije euforie té doby. Ukazuje se, že to s námi není tak úplně špatné,“ spiklenecky mrknul pelhřimovský expert na rekordy.