Článek
V současných vedrech se nízká hladina intenzivně odpařuje a rybník ještě více vysychá. Břehy pokrývá bujná vegetace plevelů.
"Ještě nedávno bylo z 290 hektarů volné hladiny pod vodou asi dvě stě s průměrnou hloubkou kolem třiceti centimetrů. Dnes je to jen třicet hektarů s průměrem asi deset centimetrů vody. Situace je taková, že dnes v místech pod vodou rackové neplavou, ale chodí tam v galoších," řekl Otto Vaďura z rybářské společnost APH rybníky.
Brzy bude zcela suchý
Po patnácti letech hospodaření na rybnících říká, že se v létě snadno odpaří až půl metru vodního sloupce. Nesyt proto bude brzy zcela suchý. Přitom ve vodě zůstala spousta malých ryb, roční násady, kterou nebylo možné ulovit do sítí. Rybám hrozí udušení z důvodu nedostatku kyslíku. "V té kaluži, kde jsou miliony živočichů, je toto léto doslova zařízne. A já pak poženu ty, kdo takto rozhodli, k odpovědnosti," řekl Vaďura. Zpochybnil smysl letnění.
Pokud nebude dno ručně opracováno lidmi s motykami, začnou v něm chemické procesy, které nadlouho zhorší kvalitu vody. Navíc vyroste množství plevelných rostlin, podle rychlosti a plochy až tři tisíce tun, které je nutné posekat a odstranit. Podle Vaďury si ochránci přírody neuvědomují, že rozhodnutím o letnění rybníka zpečetili jeho ortel nejméně na dva roky, protože možnosti získat vodu jsou omezené. Rybníky nad Nesytem dají jen asi 1,5 miliónu kubíků vody a to je množství, které pohltí jen bahno. Další milión kubíků ze zimních srážek se v následujícím roce může snadno odpařit a problém s nedostatkem vody se přenese i na další rybníky dále pod Nesytem. Jediným řešením je prý okamžité naplnění vodou z přehrady na Dyji z čerpací stanice u Brodu nad Dyjí. Náklady by se ale vyšplhaly asi na 6,8 miliónu korun a ty peníze nikdo nemá.
Ochránci přírody argumentují nutností letnění jako prostředku pro ozdravení nádrže. Navíc si slibují, že rybník bez vody nabídne ptactvu ideální příležitost k hnízdění. V rybníku bez vody je ale zase snadno vyhubí přemnožení predátoři.