Hlavní obsah

Nebezpečné odpady měly putovat na skládku, končily pod domy

Právo, Jindřich Ginter

Co oči nevidí, to srdce nebolí. Mnohé odpadové společnosti v tomto duchu fixlují s odpadem, nejčastěji ze staveb. Místo na skládku, kde se platí tisíce korun za kontejner, ho zahrnou či zabetonují do nové stavby domů nebo silnic. Nejde jen o kusy cihel, kabelů, ale někdy i o toxické látky.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Když se na to po letech při opravě přijde, hlavní realizační firma to hodí na subdodavatele a ten na dalšího, přičemž obvykle tyto firmy už ani neexistují, neboť jejich vlastníci si registrovali jiné.

Kapsu si tak podnikatelé s odpady namastí milióny korun, které ušetří na skládkovném. Pokuty od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) jdou také do miliónů, i když jsou jen zlomkem toho, na co si takto na úkor kvality staveb a životního prostředí odpadoví čímani přijdou.

Pokuty je netrápí

Pokuty udělené takovým společnostem, které ani v průběhu řízení nekomunikují, se však celníkům pro vykazovanou nemajetnost firmiček mnohdy vymáhat nedaří. Na problém s vymahatelností dlouhodobě upozorňuje daňová správa.

Na jeden z případů nyní ČIŽP přišla na Rokycansku. „Pokuta pět miliónů korun za porušení zákona o odpadech byla pravomocně uložena společnosti Demolice Recyklace, s. r. o., se sídlem v Kyšicích. Inspektoři ji pokutovali za to, že k terénním úpravám na pozemcích v katastru Mýto na Rokycansku použila směs odpadů tvořenou mimo jiné recyklátem z výstavby divadla v Plzni a dále například kusy betonu, zámkovou dlažbou, asfaltem, kabely,“ informovala Právo mluvčí ČIŽP Radka Burketová.

Na těchto pozemcích mohly být na základě povolení stavebního úřadu Rokycany provedeny hrubé terénní úpravy za využití zeminy a štěrkové drti na svrchní vrstvě.

„Součástí návozu o hmotnosti minimálně 47 327 tun byly také kusy betonu, zámkové dlažby, asfalt, armovací dráty, kabely. Řádně nebyla prováděna ani kontrola přebíraných odpadů a plocha nebyla zajištěna před ukládáním odpadů cizími osobami,“ uvedla ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Plzni Petra Horčicová.

Společnost Demolice Recyklace navíc s našimi inspektory při kontrole nespolupracovala, za což jí byly uloženy ještě dvě pokuty v celkové výši 150 tisíc korun,“ dodala Horčicová.

Firma je psaná na Jana Procházku z Brna. Firmu ani jejího jednatele se Právu kontaktovat nepodařilo.

Jedovatý zásyp šel i do podlah

Není to zdaleka jediný případ. Inspektoři ČIŽP, rovněž z Plzně, v červnu z hlediska správních procesů dotáhli do konce letitý případ pokuty ve výši 1,5 miliónu korun společnosti Železárny Hrádek, nyní Reality Hrádek.

Firma nejen podle ČIŽP, ale i podle ministerstva životního prostředí a soudu, nelegálně předala odpad ze zpracování strusky dalším 25 stavebním společnostem a neuvedla, o jaký materiál ve skutečnosti jde.

Ve statistice ministerstva životního prostředí se přitom právě takové triky, když neprasknou, schovávají jako vyřešený odpad, a to v kolonce „předáno jiné firmě“.

„Přes deset tisíc tun této odpadní strusky, v níž byly překročeny zákonné limity pro chrom a nikl, pak stavební firmy použily k opravám silnic, lesních cest, zásypům kanalizace a jako příměs do betonových podlah,“ uvedla Horčicová.

Proti pokutě, kterou ČIŽP uložila už v roce 2011, se firma odvolala. Ministerstvo životního prostředí ji však potvrdilo. Společnost neuspěla ani se soudní žalobou, v níž si stěžovala na likvidační výši sankce.

Městský soud v Praze letos v květnu žalobu zamítl s tím, že firma dlouhodobě přežívá i s kumulovanou ztrátou z minulých let ve výši téměř 1,5 miliardy korun. Pokuta tak nabyla právní moci.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám