Článek
„Pacient je hospitalizován na infekčním oddělení a je léčen antibiotiky. Pravděpodobným zdrojem infekce je jedno z domácích zvířat, kočka nebo pes, které pacient chová,“ uvedl ředitel krajské hygienické stanice na Vysočině Jan Pečinka.
Lidé, kteří byli s mužem v kontaktu, jsou sledováni a byly u nich provedeny odběry i vyšetření. Veterináři vyšetřují i zvířata, která jsou chována v rodině nakaženého.
Záškrt, který vymizel po povinném plošném očkování zahájeném v roce 1946, se v ČR objevil loni, kdy hygienici zaznamenali pět případů.
V ČR se potvrdil 10. případ záškrtu od znovuobjevení tohoto onemocnění po 27 letech, tedy od dubna roku 2022. V letošním roce NRL SZÚ už potvrdila 4 případy kožní formy záškrtu a 1 případ respirační formy infekce. https://t.co/AaOUnnluN9
— Státní zdravotní ústav (@szupraha) May 5, 2023
„Očkování je stále nejúčinnější ochranou před záškrtem. Bohužel u člověka dochází k postupnému vyvanutí imunity a efektivita očkování v průběhu let slábne. Proto je dospělé populaci doporučováno přeočkování,“ uvedli hygienici.
Letos potvrzené případy se objevily v Olomouckém, Moravskoslezském a Pardubickém kraji, v Praze a na Vysočině.
Záškrt
Dříve velmi nebezpečná nemoc malých dětí se nyní v civilizovaném světě vyskytuje vzácně. Povinně se proti ní očkuje. Ochoření způsobuje bakterie Corynebacterium diphtheriae. Ta je velmi odolná a dokáže přežít dlouho například i na předmětech. Přenáší se i vzduchem.
Pokud se dostane do těla, napadá především nosní sliznici, hrtan, mandle. V těle začne bakterie vytvářet toxin, proti němu se tělo brání vytvářením pablán. Pokud se nemoc neléčí, pablány se rozšíří, nemocný začne těžce dýchat a může i zemřít.
„Zvýšený počet zachycených případů korynebakterií v terénních laboratořích je dán pravděpodobně také zavedením lepší diagnostiky infekčních patogenů, mezi které patří i korynebakterie,“ uvedla zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.
V Česku přibývají případy záškrtu. Poprvé po 27 letech
