Článek
„Lánská obora, třetí největší v republice, 3003 hektarů, 33 km plotu. Co se týče dřevěné skladby, tak nejzastoupenější dřevinou je buk, následuje dub, pak je borovice,“ popsal oboru Novinkám ředitel Lesní správy Lány Michal Pernica. Smrkové porosty v minulých letech výrazně poškodila kůrovcová kalamita.
Zvěře bylo příliš
„Co mě teda překvapilo, bylo ‚přezvěření‘ té obory. Protože opravdu ten stav té zvěře byl neskutečný. Podle sčítání a podle našich odhadů jsme se v roce 2024 pohybovali někde kolem 3500 kusů,“ uvedl Pernica.
Část obory přitom není pro zvěř volně dostupná. Přibližně tisíc hektarů zabírají obnovné bloky a oplocenky, které chrání nové lesní porosty. Na zbývající ploše tak podle Pernici připadalo kolem 3500 kusů zvěře.
Lesní správa proto přistoupila k postupné redukci stavů. „Museli jsme přistoupit k nějaké redukci, která se nám víceméně daří, byť jsme očekávali, že to půjde rychleji,“ řekl ředitel.
Za bránu s průvodcem
Do samotné obory se lidé jen tak nedostanou. Lesní správa ale její návštěvu umožňuje v rámci projektu Otevřená brána Lánské obory. Komentované prohlídky se konají sedmkrát ročně od jara do podzimu a návštěvníky areálem převáží minibus.
Důvodem, proč se obora neotevře veřejnosti naráz, je podle Pernici především ochrana jejího fungování a přírody.
„V souladu s přáním pana prezidenta se snažíme zpřístupnit oboru veřejnosti. Nicméně masivní otevření brány by nebylo úplně dobře, ani pro nás, ani vůbec pro tu přírodu,“ vysvětlil.
Prohlídka přitom není pouze cestou mezi lesními porosty a zvěří. Návštěvníci se dostanou také k místům, která připomínají historii Lán a osobnosti, které zde pobývaly.
Masarykův kámen i Zajícův dub
Jednou z prvních zastávek je Masarykův kámen. Právě k němu měl rád chodit první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Samotný kámen má za sebou poměrně neobvyklý osud. Hrozilo jeho zničení, následně byl ukryt a po letech znovu objeven.
Další připomínkou československé historie je takzvaný Dohodový dub. Právě u něj byla uzavřena vojenská dohoda mezi Československem, Rumunskem a Jugoslávií. Jednalo se o významné vojensko-politické spojenectví v letech 1921–1939.
Pozornost poutá také Zajícův dub. Podle místní pověsti sahá jeho příběh až do roku 1310, kdy měl rytíř Vilém Zajíc z Valdeku v těchto místech dostihnout skupinu, která plenila okolní vesnice. „Těch 13 nejagresivnějších pověsil na tomto dubu, tak od té doby se mu říká Zajícův dub,“ uvedl Pernica.
Sám ale upozorňuje, že stáří stromu příběhu příliš neodpovídá. Už tehdy musel být dostatečně vysoký, aby se na něm dal někdo oběsit, takže by musel být starý zhruba tisíc let. To je podle Pernici nereálné. Pověst přesto zůstává součástí historie místa.
