Článek
„Letošní setkání je historické, protože se tu setkávají dvě generace, tedy ta pamětnická a ta, která nastupuje,“ uvedl předseda sdružení Političtí vězni Tomáš Bouška. „Spojujeme světy a máme tu Konfederaci politických vězňů a v tom je to setkání letos výjimečné,“ dodal.
„Připomíná mi to chvíli, když jsem sem na Rovnost přišel,“ vzpomínal 101letý bývalý politický vězeň a čestný předseda Konfederace politických vězňů ČR František Wiendl při otázce, jak se cítí u řetízkárny. Wiendl měl být původně umístěn do věznice do Leopoldova, což si pochvaloval, protože by tam po sedmi letech potkal svého uvězněného otce. Jenže bachaři se to dozvěděli, a tak jej převeleli na Rovnost.
Řetízkárna u někdejšího dolu Rovnost u Jáchymova
„Tam jsem zjistil, že můj komplic, se kterým jsme převáděli lidi přes hranici, spí nade mnou na posteli,“ popisoval a vzpomínal, jak dokázal dostat přes hranici čtrnáct lidí, především příslušníky rodin československých letců z 2. světové války, než vše prasklo a byl zatčen. „Když jsem přišel na Rovnost, tak z papírů zjistili, že umím zedničinu, tak mě poslali stavět řetízkárnu,“ ohlížel se za sebe k ruině objektu. Stavět ho ale přímo nenechali. „To si hlídali. Mohl jsem jen míchat maltu,“ usmíval se.
„Kdybych řekl, že vzpomínky to jsou veselé, tak bych kecal,“ komentoval svůj pobyt na Rovnosti skaut Jindřich Valenta. „Bylo to těžké. Stáli jsme venku a mrzli. Neměli jsme čím topit. Když jsem se v noci probudil, tak jsem byl zasněžený, protože střechy byly rozbité. Zimy byly hrozné,“ popisoval s tím, že je rád, že se mladá generace snaží tehdejší dobu připomínat. „O nás už nejde, na nás už čeká jen futrál,“ dodal.
Čestný předseda Konfederace politických vězňů František Wiendl (na křesle) na festivalu Řetízkárna nechyběl, ačkoliv je mu 101 let.
Když se řekne řetízkárna, představí si skaut Valenta mokré fáráky, tedy promočené montérky, se kterými dobývali uranovou rudu pro potřeby Sovětského svazu. „Když si představíte pověšených u stropu osmdesát devadesát smradlavých hadrů - propocených -, byl to opravdu strašný smrad,“ poznamenal někdejší politický vězeň.
Bývalé mukly vyzpovídal v minulých letech i student a spisovatel Jiří Myroniuk, který na festivalu představoval svoji knihu s názvem Lágr Rovnost. „Týká se hlavně tohoto trestaneckého tábora,“ uvedl autor knihy, který vybral pro předčítání čtyři ukázky.
„Jsou trochu drastičtější a ukazují, co se tady v tom táboře dělo, včetně nejslavnějšího útěku odsud. A pak také tu každodennost, která tu panovala,“ doplnil autor publikace. „Tábor Rovnost se řadil k těm nejdrastičtějším a byl i největším. Přírodní podmínky tu byly hrozné, většinu roku tu byl mráz a sníh,“ dodal Myroniuk, podle kterého v táboře bylo umístěno až čtrnáct set vězňů najednou.
Mezi účastníky festivalu se odpoledne objevil oblíbený herec Dejvického divadla Martin Myšička. Přijel tam jako představitel ze hry s titulem Játra, jejímž autorem je Jiří Stránský.
„Je to příběh, kdy stará dáma s dcerou a vnučkou jedou na Příbramsko na haldy, kde se ona jako mladá coby civilní zaměstnankyně seznámila se zdejším muklem,“ pokračoval herec v popisu děje, ve kterém se hlavní postava propadá v čase a vzpomíná na minulé časy. „S řetízkárnou to souvisí, přestože je to Jáchymov, ale jsou tu uranové doly, jsou to muklové a ukazuje to rodinu, jak ji to poznamenalo. Příběh je vlastně i o vzniku lásky,“ dodal Myšička.
Řetízkárna, kde se muklové převlékali po vyfárání z uranového dolu Rovnost u Jáchymova.
Plány na záchranu řetízkárny vítá. „Já to vidím jako něco velice důležitého a krásného, protože tímto uranovým dolem a lágrem prošlo nejvíce politických vězňů vůbec, a proto si to místo obnovu zaslouží,“ uvedl Myšička. „Je potřeba, aby to bylo zachováno i jako jakési memento do budoucna. My jako divadlo, když jsme se vzájemně propojili, tak jsme chtěli tuto akci podpořit,“ dodal oblíbený herec.
„Moc mě těší, že hru mého dědečka, jež také stojí na autentickém příběhu z lágru, můžeme hrát právě tady, kde snad jednou bude stát i důstojný památník tisíců muklů, kteří zde fárali a umírali,“ doplnila Josefína Formanová, režisérka divadelní hry.
Záměr záchrany řetízkárny se ale protahuje. „Vypadá to nelehce,“ uvedl Tomáš Bouška, předseda sdružení Političtí vězni, které stojí za plány na obnovení řetízkárny. „Jsme paradoxně ve složitější situaci než před rokem, protože si nevíme rady,“ pokračoval a popisoval celou složitou povolovací anabázi obnovy objektu, kterou ale rozporují sousedé, majitelé sousedních rekreačních objektů.
„Od všech úřadů včetně památkářů máme zelenou,“ doplnil Bouška, podle kterého i druhé stavební řízení chataři napadli s tím, že rozporovali architekturu a také to, že stavba typu řetízkárna do chatové osady nepatří. „Není tedy rozhodnuto a my nevíme, co si počít,“ krčil rameny.
Autor publikace Lágr Rovnost Jiří Myroniuk a zástupkyně karlovarské krajské Paměti národa Zdeňka Kučerová při prezentaci knihy
Možné řešení nabízí starosta města Jáchymova František Holý (Místní), pod který řetízkárna územně spadá. „Mohli bychom se sejít v modelu radnice, občané s připomínkami a zástupci spolku,“ uvedl starosta, podle kterého je důležité si podrobně vysvětlit, jaký je skutečný záměr spolku. „Jedná se o rekreační oblast, ti lidé tu měli svůj klid a najednou se obávají, že bude klid a pohodlí narušeno,“ pokračoval Holý.
„Ale takové větší akce tu budou jednou dvakrát za rok. Komunitní centrum v podobě, kdy sem budou přicházet jednotliví lidé a budou se ptát na minulost místa, tak to nikoho neohrozí. Tento model projektu je třeba představit. Jejich pohodlí narušeno nebude,“ dodal starosta.
Záměr počítá se záchranou skeletu hlavní budovy řetízkárny, která by měla být udržena ve stávajícím stavu. „Pouze by se měla zastavit její eroze a měla by se zastřešit,“ konstatoval Bouška. „Aby ale mohla tato budova plně fungovat, mohly sem jezdit například školní skupiny, zajít si tu na záchod nebo se tu stravovat, tak k tomu musí mít zázemí,“ uvedl předseda spolku.
Předseda sdružení Političtí vězni.cz Tomáš Bouška v rozhovoru s ministrem pro místní rozvoj Petrem Kulhánkem před řetízkárnou
K tomu má vzniknout nová budova na místě přístavku řetízkárny, který nařídili statici zbourat. „Má to být viditelná budova, kde by měla být učebna, zázemí, toalety a technické srdce budovy,“ dodal Bouška s tím, že před dvěma roky měly náklady na realizaci dosáhnout zhruba 45 milionů korun. Lze předpokládat, že náklady mezitím kvůli růstu cen vzrostly. Spolek chtěl financování zajistit převážně z evropských dotací, které ale mezitím není kvůli chybějícímu povolení možné využít.
„Hrozně rád bych chtěl pomoci, protože s takovým plánem jsem začal s Tomášem Bouškou hovořit už před dvěma lety na kraji,“ uvedl ministr pro místní rozvoj a bývalý karlovarský hejtman Petr Kulhánek (KOA), který v sobotu domlouval budoucí setkání s představiteli resortu, kteří budou moci poradit, jak dále postupovat při záchraně řetízkárny a shánění financování tohoto záměru.