Článek
Leda že by poslanci u velikého spěchu přijali zákon, kterým se také jim plus senátorům, soudcům a dalším třináctý plat zredukoval stejně jako těm obyčejným. Je otázka, zda to do června stihnou, když vládní návrh zákona ještě není ve Sněmovně. A to ještě mají politici v rukávu rozhodování o svém platu čtrnáctém.
Je to stále obehranější a stále hambatější písnička: nedostatek politického fištrónu, nedostatek základní lidské slušnosti, mocně živící pocit spodních deseti miliónů: Když jde o to křísnout nás, to jsou politici pohotoví, když jde o kapsu jejich, zapomínají. Jistě že několik málo miliónů, které by stálo vyplacení padesátiprocentního třináctého platu těm rovnějším, by díru do rozpočtu neudělalo. Byla by to však nemravnost tak veliká, že vyplacení pouhých deseti procent státním zaměstnancům obyčejným si nedovedu představit. Snad už jen z obyčejného pudu sebezáchovy by vláda i Sněmovna měly šlápnout do pedálů.
Škoda však už stejně vznikla. Proč mají být státní zaměstnanci jako jediná skupina postižena absolutním poklesem ročního příjmu? Je jich moc? Pak by se to mělo říci a něco s tím dělat. Pracují špatně? Slíbilo se jim snad něco, co jim nikdo na světě nemůže dát? Ale vládne přece stejná vláda co loni! Nejhorší je však ono opomenutí té onačejší části státních zaměstnanců, tj. poslanců, senátorů atd.
Tyto maličkosti ve svém souhrnu dlouhodobě vytvářejí vztah občana k politice. Asi neprohádám, myslím-li si, že jsou příčinou jednak klesající volební účasti, jednak pokračujícího růstu sympatií občanů k politikům nezávislým, se žádnou stranou nesvázaným, a k odborníkům vůbec. Proč se asi Pavel Telička stal během několika týdnů nejpopulárnějším českým "politikem"?
Nemálo politiků ho máchalo v jeho mladistvé minulosti, žádný však ani písmenem nezpochybnil Teličkovu profesionální zdatnost. A to se počítá, to se honoruje, alespoň těmi "dole", a tak v průzkumu vynesli se žádnou stranou nespojeného profesionála do čela žebříku popularity.
Ale říkejte něco lidem, kteří na kritiku odpovídají předspánkovou modlitbičkou: pracujte ve stranách a potom můžete do věci mluvit!
PRÁVO 1. dubna