Článek
„Přesun ambasády by mohl být symbolickým gestem poté, co se situace v regionu změní k lepšímu,“ uvedl Macinka. Za důležitější však považuje samotné zlepšení bezpečnostní a humanitární situace, které by mělo zásadní dopad na život obyvatel Izraele, Pásma Gazy i širšího regionu, kterým zmítají konflikty.
Přesun českého velvyslanectví není podle ministra zahraničí jednoduchým rozhodnutím a vyžaduje zvážení řady souvislostí a důsledků. Přesun by si dokázal představit v situaci, kdy by se poměry v regionu výrazněji změnily k lepšímu.
České velvyslanectví v Izraeli sídlí v Tel Avivu, od dubna 2021 má však pobočku také v Jeruzalémě.
Postavení Jeruzaléma patří k hlavním sporným otázkám izraelsko-palestinského konfliktu. Izrael jej celý považuje za své hlavní město, Palestinci si nárokují východní Jeruzalém jako hlavní město budoucího palestinského státu.
V Česku o přesun ambasády usiloval hlavně exprezident Miloš Zeman. Macinka byl naopak v minulosti proti. „Absurditou největší je debata, jestli se má přesunout padesát kilometrů ambasáda z Tel Avivu do Jeruzaléma. To je taková blbost, kterou vymyslel Zeman,“ řekl v roce 2023 v podcastu, který Motoristé zveřejnili před volbami do Evropského parlamentu.
Izraelské zprávy z Gazy ho uklidnily
Do Izraele zamířil šéf diplomatů v pondělí na státní návštěvu. V čele delegace stojí premiér Andrej Babiš (ANO).
Macinka také uvedl, že v uplynulých týdnech rozhodl o navýšení humanitární pomoci přibližně o deset milionů korun. Česká republika podle něj také důkladně prověřuje, kam pomoc směřuje, aby se nedostala k palestinskému teroristickému hnutí Hamás.
O přístupu humanitární pomoci k civilnímu obyvatelstvu jednal Macinka v pondělí také se svým izraelským protějškem Gideonem Saarem. Podle svých slov získal podrobné informace o izraelském přístupu k dodávkám pomoci do Pásma Gazy, které ho do značné míry uklidnily.
„Byl jsem ujištěn, že v tuto chvíli není v Pásmu Gazy nikdo, kdo by neměl střechu nad hlavou, ať už v podobě úkrytu, nebo stanu. To je určitě trochu jiná realita, než jak je občas popisována,“ řekl Macinka, který vychází z informací poskytnutých izraelskou stranou.
Rozsáhlé boje mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás způsobily značné škody na civilní infrastruktuře a přinutily velkou část obyvatel v Pásmu Gazy opustit domovy. Mnoho lidí nadále žije v provizorních přístřešcích a potýká se s nedostatkem základních potřeb, včetně potravin, pitné vody a zdravotní péče. Humanitární organizace dlouhodobě upozorňují na překážky při dodávkách pomoci do oblasti.


