Článek
„Počty zemřelých se snížily mezi lety 2021 a 2022 ve všech krajích. Nejmenší, devítiprocentní meziroční pokles vykázal Kraj Vysočina, proti tomu v Karlovarském kraji byl počet zemřelých meziročně nižší o více než 23 procent,“ uvedl za ČSÚ Pavel Hájek.
Jak zároveň připomněl, v žádném z krajů se čísla nedostala na průměr z let 2015–2019. „V Praze zůstal vyšší o čtyři procenta, v Pardubickém kraji a v krajích Vysočina a Moravskoslezském byl vyšší o více než 10 procent,“ dodal.
K tomuto nárůstu počtu zemřelých podle statistiků zčásti přispěly změny věkového složení populace a stárnutí silných populačních ročníků narozených ve 40. letech 20. století. Nejčastější příčinou úmrtí je namísto covidu opět ischemická choroba srdeční.
Mezi roky 2021 a 2022 se úroveň úmrtnosti, měřená počtem zemřelých v přepočtu na tisíc obyvatel daného věku, snížila ve všech pětiletých věkových skupinách nad 35 let věku, v intervalu 55–79 let dokonce zhruba o pětinu.
Počty úmrtí v ČR se v lednu vrátily k hodnotám před covidem
Loni zaznamenali statistici vysoké počty úmrtí koncem roku, zejména v prosinci.
Platí tak, že rok 2021 byl rokem s nejvyšším počtem úmrtí v poválečné historii. Tehdy v ČR zemřelo 136 381 osob.
Délka dožití se zvýšila
Pozitivní je, že po výrazném propadu předpokládané délky dožití v letech 2020 a 2021 loni došlo k jejímu zvýšení. V letech 2020 a 2021 se střední délka života propadla o dva roky na 74,1 u mužů a 80,5 u žen.
„První odhad naděje dožití při narození pro rok 2022 hovoří o hodnotě 76,1 roku pro muže a 82,0 let pro ženy, což jsou obdobná čísla jako v roce 2018,“ konstatovala Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.