Článek
„Redukce financí nevládních organizací neochromuje jen je, ale i celou občanskou společnost,“ uvedla na úterní tiskové konferenci místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová. Konference se účastnili i zástupci neziskovek nebo kulturních organizací, podle nich bude dopad financování drastický.
Konference se účastnilo i České fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS), které sdružuje neziskové organizace zaměřené na humanitární pomoc, globální vzdělávání a rozvojovou spolupráci. V únoru zaslalo premiérovi dopis, ve kterém žádalo, aby vláda plánované škrty v rozpočtech přehodnotila.
Podle ředitele FoRS Pavla Přibyla však premiér na dopis nereagoval. „Nedostali jsme ani ústní, ani písemnou odpověď, pouze nějaká obecná vyjádření skrz média,“ uvedl pro Novinky.
Ministerstvo zahraničí totiž snížilo finance na humanitární pomoc o 70 %, ze 165 milionů korun na 50 milionů. Rozvojovou spolupráci pak seřízlo zhruba o čtvrtinu z 569 milionů korun na 437 milionů, a kompletně zrušilo program zaměřený na pomoc Ukrajině, do kterého minulý rok investovalo asi 500 milionů korun.
„Ty škrty, o kterých jsme hovořili, v regionech ohrozí i poskytování služeb, které nedokáže poskytnout stát,“ uvedla Seitlová. Právě práce humanitárních organizací je klíčová i pro Českou republiku. Humanitární pracovníci sice často primárně působí v zahraničí, ale v případě, že přírodní katastrofa zasáhne ČR, mohou své „know-how“ využít pro pomoc doma. Stalo se tak například během povodní před dvěma lety nebo v roce 2021, kdy na jižní Moravě řádilo tornádo.
„Tyhle organizace jsou na místě nejdřív a mohou pomoc zajišťovat ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému. Tím, že nejsou finance, tak neziskovky nemohou pomáhat tam, kde je potřeba,“ řekl Novinkám Přibyl. Jedna z takových organizací je například Diakonie Českobratrské církve evangelické. Její mluvčí, Dalibor Hála, pro Novinky uvedl: „Propustili jsme asi 15 lidí, kdyby přišly povodně, tak už nemáme koho povolat“.