Kostel za korunu. Církev se zbavuje nepotřebných památek

Stovky nepoužívaných sakrálních staveb jsou hlavně v českých krajích, ale i na religiózní Moravě a Slezsku změní každý rok majitele desítky památek. „Klademe důraz na to, aby budoucí majitel byl pro biskupství a farnost důvěryhodným partnerem. Často se jedná o obce nebo lokálně zakotvené spolky s dobrým renomé,“ řekl Novinkám Ondřej Elbel, mluvčí ostravsko-opavského biskupství.

Jako příklad uvedl barokní kostel svatého Jana v Opavě. „Ten jsme za symbolickou korunu převedli na Spolek svatých Janů, který se pustil do oprav chrámu, a kromě kulturních aktivit uvnitř rozvíjí i duchovní činnost,“ dodal mluvčí. Jednou za měsíc se tam konají bohoslužby pod vedením vojenského kaplana Kamila Víchy.

O kostel se spolek stará od roku 2021, kdy ho převzal od řádu minoritů. „Kvůli opravám, razítkům a dotacím je jednodušší být vlastníkem, a proto jsme založili spolek,“ řekl kaplan.

Kostel stále slouží pro mše, ale konají se tam i koncerty, část festivalu Slunovrat nebo výstavy. Převod na spolek kostel podle kaplana zachránil, protože minorité neměli na jeho údržbu sílu. „Byl osm let zavřený. Teď se tam snažíme znovu přivést život a myslím, že se nám to daří,“ dodal Vícha.

Na území České republiky je okolo deseti tisíc kostelů, chrámů, kaplí, modliteben a synagog. Více než osm tisíc patřilo římským katolíkům, zbytek protestanským církvím a židovským obcím. Katolická církev v současnosti vlastní 4562 kostelů a kaplí. Na jejich opravu vynaloží ročně okolo půl druhé miliardy korun. Další stovky milionů získává z dotací a grantů. Například loni ministerstvo kultury dalo na opravu církevních památek 270 milionů korun, podobnou sumu poskytuje i ministerstvo pro místní rozvoj.

Nejvíc se o chátrající kostely hlásí obce, protože nechtějí na svém území ruiny a často mají i nápad, jak s památkou naložit. Například Zlaté Hory v Jeseníkách brzy od místní farnosti získají kostel sv. Rocha, který stojí na kopci nad městem. „Plánují tam muzeum prusko-rakouských válek, které se dotkly i místa, kde kostelík stojí. Tehdy se u něj opevnila rakouská vojska,“ poznamenal mluvčí Elbel.

Také olomoucké arcibiskupství se loni zbavilo hřbitovního kostela v Moravské Třebové. Podle starosty Pavla Charváta (ODS) chtějí renesanční kostel Povýšení sv. Kříže z počátku 17. století zpřístupnit veřejnosti, protože je poslední nepřístupnou památkou na Křížovém vrchu. Na opravu mají letos 700 tisíc korun. „Hledáme firmu, která opraví šindelovou střechu. Máme i vybranou firmu, která provede plynování proti červotoči, protože je to tam napadené,“ uvedl starosta.

České diecéze se zbavují svých nepotřebných chrámů mnohem častěji. Nejhůře na tom je plzeňské biskupství, protože se již od války a odsunu Němců potýká s nadbytkem nevyužívaných kostelů a jejich postupným chátráním. Od roku 1993, kdy biskupství vzniklo, na obce a města, církevní řády a spolky převedlo 170 kostelů a kaplí, například kostel sv. Vavřince ve Stupně. V majetku farností a diecéze zůstalo 266 kostelů a 40 kaplí.

Podle mluvčího biskupství Pavla Říhy se snaží obce, v nichž nezvládají údržbu kostelů a kaplí, přesvědčit, že je lepší, když si památky převezmou.

„Ve dvou případech jsme, i přes opakované snahy o dohodu, neuspěli, a proto jsme se rozhodli využít institut trvalého opuštění věci,“ řekl Novinkám Říha.

Farnosti opustily kostel Nanebevzetí Panny Marie v Žalmanově u Karlových Varů a kapli sv. Vojtěcha v Petrovicích u Měčína na Klatovsku. Ale v obou případech narazily, protože stát, na který ze zákona opuštěné nemovitosti přecházejí, podal na církev žalobu na určení vlastnictví. „Protože je nutné posoudit, zda nedošlo k účelovému jednání, které by mohlo být posouzeno jako v rozporu s dobrými mravy,“ řekla Michaela Tesařová, tisková mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Také na území pražského arcibiskupství, které spravuje 1050 kostelů a kaplí, je kolem stovky nevyužívaných památek. Podle mluvčího diecéze Jiřího Prinze se za posledních pět let podařilo domluvit asi s pětadvaceti obcemi na převodu. Podmínkou je vždy, že obec musí farnosti umožnit v kostele mše. „V žádném případě nepřevádíme kostely takovým způsobem, že bychom kostel odsvětili. Takové převody neděláme,“ uvedl Prinz.